Pedagogika - stará 2 orámečkované

Žáci:

si mohou vybrat školu, která nejlépe vyhovuje jejich požadavkům

se budou vzdělávat efektivněji

ŠVP má následující závazné části vycházející z RVP:

identifikační údaje

charakteristika školy:

charakteristika ŠVP

učební plán

učební osnovy

hodnocení žáků a autoevaluace školy

Obsah ŠVP může být dělen do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva.

kompetence učitele

= soubor profesních dovedností a dispozic, kterými má být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání.

Obvykle jsou uváděny jako hlavní kompetence: kompetence osobnostní a kompetence profesní = způsobilost, deklarované oprávnění k výkonu učitelské profese na základě vědomostí a dovedností – odborně předmětové , pedagogicko-psychologické k. komunikativní, řídící, poradenské, sebereflexivní, informační

Dimenze učitelova vychovatelství - a) způsobilost k výchovnímu působení ve vyučování –

kompetence: - osobnostní,

psychologicko-pedagogické,

komunikativní b) být dobrým třídním učitelem –

specifické kompetence: řídící,

poradenské,

konzultativní.

kompetence žáka

= termín uplatňovaný nyní v kurikulárních dokumentech v ČR a v zahraničí,

snaží se postihnout, že cíl škol. vzdělávání mladé generace není jen osvojení poznatků a dovedností, ale i vytváření způsobilostí přesahujících do mimoškolního prostředí.

Kompetence:

k učení,

řešení problémů,

komunikativní,

sociální a personální,

občanské,

pracovní

4. Historicko-sociální podmíněnost výchovy a její reflexe ve výchovných a vzdělávacích modelech (systémové pojetí výchovy, situační pojetí výchovy, transmisivní a konstruktivistická východiska edukace, alternativní výchovně vzdělávací koncepce

Historické ohlédnutí

V počátcích lidských dějin bylo učení spíše záležitostí nápodoby, později už záměrnou činností. Školy vznikly ve starověkých státech (Egypt, Mezopotamie).

Velký rozvoj vzdělanosti nastal v antice (Řecko) a odtud pocházejí i některé pedagogické pojmy. Sofisté (sofos = moudrý) učili řečnit (rétorika) a vést rozhovor (dialektika, dialego = rozmlouvám). Sokratés učil žáky tak, že s nimi rozmlouval – odtud pochází pojem metoda sokratovská – metoda návodných otázek.

Z Řecka též pochází představa o ideálu harmonicky všestranně rozvinutého člověka.

Když Archimedes přišel na princip nadlehčování tělesa ve vodě (Archimedův zákon), zvolal "heuréka!" (= objevil jsem), odtud metoda heuristická - výuku organizujeme tak, aby žáci sami objevovali, vynalézali.

V této souvislosti je třeba připomenout kořeny naší euroatlantické kultury: Je to především židovství (Starý zákon), křesťanství (Nový zákon) a antika.

Ve středověku hráli velkou úlohu v rozšiřování vzdělanosti církevní školy. Od konce 12. století se rozvíjely univerzity (1348 Karlova Univerzita v Praze).