Pedagogika - stará 3
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Národní vzdělávací rada – není dána zákonem
Výbory pro školství a vědu ve vládě, v parlamentu – existují, ale v zákoně nejsou uvedeny
13. Vzdělávání, vzdělání, vyučování a učení. Proměny pohledů na vyučování a učení.
Vzdělání/vzdělávání (education):
Základní pojem pedagogické teorie a praxe, avšak stále diskutovaný a nedostatečně ujasněný. Navíc v české pedagogické terminologii se nesprávně zaměňují výrazy „vzdělání“ a „vzdělávání“.
Lze rozlišit tyto významy:
Osobnostní pojetí – vzdělání chápe jako součást socializace jedince. Vzdělání je pak ta složka kognitivní vybavenosti člověka (osvojené vědomosti, dovednosti, postoje, hodnoty, normy), která se zformovala prostřednictvím vzdělávacích procesů. Vzdělání v tomto smyslu je objasňováno v kognitivní psychologii a kognitivní psycholingvistice v konceptech tzv. kognitivních struktur (tj. obecný myšlenkový rámec podobný světovému názoru, který může mít přímý vliv na zkušenosti a prožívání jedince; jedinečné psychologické schéma, které dodává zážitkům smysl a řád a umožňuje jedinci, aby se dostal za poskytnutou informaci), mentálních reprezentací, kognitivních map, znalostí, vědění aj. Blízký tomuto je pojem naučenost V.M.Blinova. Takto interpretované vzdělání je možno zjišťovat (měřit) pomocí didaktických testů nebo jinými výzkumnými metodami.
Obsahové pojetí – vzdělání je zkonstruovaný systém informací a činností, které jsou plánovány v kurikulu různých škol a vyučovacích předmětů a realizovány ve výuce. Souhrnně jsou tyto činnosti a informace chápány jakožto učivo, obsah vzdělání nebo jako vzdělávací cíle
Institucionální pojetí – vzdělání je společensky organizovaná činnost zabezpečená organizací školství, formálního vzdělávání, celoživotního učení. Vzdělání jakožto instituce je ve společnosti bohatě diferenciováno prostřednictvím úrovní vzdělání, stupňů a druhů. Běžně se tedy rozlišuje základní, středoškolské a vysokoškolské vzdělání. V našich kulturních podmínkách je (zejména základní a střední) vzdělání zpravidla považováno (z hlediska ekonomie) za tzv. veřejný statek, za jehož poskytování je zodpovědný stát, který má usilovat o to, aby byla na základě veřejného zájmu zajištěna elementární unifikace nabídky; stát navíc chce dominantní část této nabídky sám poskytovat
Socioekonomické pojetí – vzdělání je chápáno jako jedna z kategorií, které charakterizují populaci (skupiny obyvatelstva, společnost). Je to vlastnost populace determinovaná sociálními faktory (sociální původ) a ekonomickými faktory (náklady na vzdělání). Přitom kvalita vzdělání ovlivňuje kvalifikační strukturu obyvatelstva, a tím i ekonomický a kulturní potenciál společnosti.
Procesuální pojetí – vzdělání, přesněji vzdělávání je proces, jímž se realizují stavy jedince a společnosti ve smyslu pojetí 1 - 4