Pedagogika - stará 3

V současné pedagogice se lze setkat s různě rozsáhlými výčty didaktických zásad. Zpravidla mezi nejčastěji uváděné patří principy přiměřenosti (odpovídající osobnosti žáka), cílevědomosti (znát smysl toho, co se učím), výchovnosti (usilovat o vyváženost výchovných složek – mravní, estetické a kulturní výchovy), uvědomělosti (rozumět tomu, co se učí), soustavnosti (logické uspořádání), princip spojení teorie s praxí, trvalosti, systematičnosti, názornosti, aktivnosti (žák je spolutvůrce hodiny), individuálního přístupu k žákům, vědeckosti a zpětné vazby, princip posloupnosti (od jednoduchého ke složitějšímu; od známého k neznámému; od konkrétního k abstraktnímu; od obecného ke zvláštnímu; stručněji než obšírně; prostě než složitě; obecně než zvláštně).

Uplatňování didaktických zásad (principů) je podmínkou efektivního vyučování. Tyto zásady by neměly být utvořeny uměle!

Klasické principy:

Komenský: názornost, aktivita, uvědomělost, postupnost, soustavnost (a dalších 187 pravidel)

J.J.Rousseau: přirozenost, názor, aktivita, individuální přístup

J.J.Pestalozzi: názornost, soustavnost, výchovnost

K.D. Ušinskij: přiměřenost, názornost, trvalost

Moderní principy:

Pozitivní orientace, důraz na kladné stránky osobnosti

Aktivita, samostatnost, tvořivost

Princip kooperace, p. zpětné vazby (vnější kontrola x vnitřní vědomí)

16. Pedagogická komunikace

Interakce:

• obecný znak přírodního a společenského dění

• vzájemné aktivní působení a ovlivňování (těles, polí, biologických systémů, procesů a jevů

Pedagogická interakce:

• dochází při ní k vzájemnému působení a ovlivňování všech účastníků výchovně vzdělávacího procesu – žáků, učitelů, rodičů, vychovatelů atd., kteří spolu vzájemně komunikují

Pedagogická komunikace:

• zaměřena na dosažení pedagogických cílů, vzájemná interakce učitel – žák

• mívá vymezen obsah, sociální role účastníků je stanovena a jsou dohodnuta komunikační pravidla

• odehrává se nejen ve škole, ale i v rodině, ve sportovních a zájmových zařízeních, v kulturně výchovných institucích i v pracovním prostředí

• zprostředkovává mezilidské vztahy, postoje a emocionální stavy

• Pedagogickou interakci a komunikaci by měl charakterizovat:

• klid, takt, citlivý přístup, pohoda, vzájemná důvěra, orientace na pozitivní jevy, stránky a vlastnosti, tolerance, snaha o porozumění ostatním, trpělivost a objektivita všech účastníků

• 3 roviny pedagogické komunikace:

• komunikace, která se dá předem rozmyslet, detailně připravit

• komunikace, která se dá připravit jen rámcově (ze zkušenosti)

• komunikace nepřipravená

• Nejintenzivnější komunikace mezi U a Ž – při vyučování

• Problém: - jednosměrná komunikace (mluví jen učitel), opačný případ (tj. informace proudí od Ž k U) je ve školní praxi výjimečný