Pedagogika - stará 3

1. Induktivní vyučování

   • začíná badatelskou činností a vede žáky k objevování pojmu nebo generalizace (zobecnění)

   • procvičování a vyhodnocení

(Př. Nejdříve bychom žákům dali přečíst několik článků psaných žurnalistickým stylem. Mají vybrat nejzajímavější a nejživější z nich. Pak by dostali za úkol najít znaky, díky nimž jsou ony texty tak čtivé. Teprve teď tato slova označíme za příklady žurnalistického stylu, definujeme tento pojem a popíšeme jeho základní vlastnosti. Pak přijde opět procvičování a vyhodnocení úrovně ovládnutí cílů.)

1. Sociálně zprostředkovaná výuka

   • žáci se učí společně a učitel je zprostředkovatel nebo moderátor

   • informace čerpáme od žáků samotných, nebo jim dáme možnost vyvodit je z prožitku

(Př. V případě hodiny na téma „žurnalistický styl“ se žáci mohou rozdělit do malých skupin a číst nebo psát příklady žurnalistických útvarů, mohli by společně hledat zajímavě napsané nebo informačně bohaté části textu nebo by mohli inscenovat scénku „zpravodajské relace“.)

• umožňuje sociální učení, které je pro žáky přirozené

Metodické postupy ve výuce Klasifikace metod výuky (dle I. J. Lernera)

1. Informačně-receptivní metoda

   • předávání hotových informací žákům

   • realizuje se formou výkladu, vysvětlováním, ilustrací, pomocí tištěného textu, pokusů, sledováním videonahrávek, atd.

   • učitel dává hotové informace ↔ uvědomělé vnímání a zapamatování na straně žáka

x nezaručuje jednoznačné osvojení učiva, činnosti ⇒ musí se opakovat

• každý žák potřebuje své osobní tempo i vlastní počet opakování

1. Reproduktivní metoda

= metoda organizovaného opakování způsobů činnosti

• učitel konstruuje systém učebních úloh pro činnost, která je již žákům známa prostřednictvím informačně-receptivní metody

x ne moc stejných typů úloh → stereotyp ⇒ utlumuje soustředěnost ⇒ i trvalost osvojení

• z úrovně osvojení povyšuje na úroveň porozumění poznatkům

1. Metoda problémového výkladu

   • učitel vytyčí žákům problém, jehož řešení neznají a musejí se k němu na základě osobních aktivit za pomoci učitele dopracovat

   • postupně se seznamují s jednotlivými fázemi řešení, a tak si zafixují algoritmus postupu:

1. formulace (vyjasnění) problému a určení neznámých hledaných veličin

2. hledání argumentů a informací potřebných k řešení

3. vytyčení možných postupů řešení

4. výběr a uskutečnění nejpravděpodobnějšího řešení

5. ověření správnosti řešení

1. Heuristická metoda

   • učitel konstruuje úlohy z okruhu učiva a zkušeností žáků tak, aby pro žáky znamenaly určitý rozpor, obtíž → aby vyžadovaly samostatné řešení (odpovídající jedné z uvedených fází)

   • učitel postupně vytyčuje dílčí problémy, formuluje protiklady, upozorňuje na konfliktní situace, sám nebo společně se žáky určuje jednotl. kroky řešení problému

   • podmínkou funkčnosti metody je rovnováha mezi aktivitou učitele a žáků

2. Výzkumná metoda

   • vyžaduje samostatné hledání řešení pro celistvý problémový úkol

   • učitel vybere učební úlohy, které u žáků zajišťují tvořivé aplikace vědomostí i získaných praktických zkušeností

   • ukazatelem efektivnosti výzkumné metody je posun k intelektuálnímu rozvoji žáků

   • projevuje se úplnou samostatností při řešení problémů (od snadných po složitější)

   • výzkumná metoda předpokládá větší sumu vědomostí a dovedností