Pedagogika - stará 3

1. a 2. metoda je reproduktivní (žáci si osvojují vědomosti a dovednosti prostřednictvím učení a opakování).

4. a 5. metoda je produktivní (žáci sami projevují svou tvořivost a nápady).

3. metoda je na hranici obou.

20. Hodnocení a klasifikace – cíl, principy, atmosféra, účel. Klasifikace a slovní hodnocení

Hodnocení (pedagogická evaluace): znamená zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, fungování a efektivnost škol, částí nebo celku vzdělávacího systému. Zahrnuje hodnocení vzdělávacích procesů, hodnocení vzdělávacích projektů, hodnocení vzdělávacích výsledků, hodnocení učebnic… Má důležitou roli pro korekci a inovaci vzdělávacího systému, pro strategii plánování jeho rozvoje a priorit. Je samostatnou vědní disciplínou.

Hodnocení vzdělávacích výsledků: posuzování kvality vzdělání na úrovní tříd, škol nebo zemí. Od 60. let se dělají i mezinárodní srovnávací hodnocení vzdělávacích výsledků v rámci IEA (Mezinárodní asociace pro hodnocení…)

Hodnocení žáků: v běžné pedagogické komunikaci sdělení učitelů určené žákům o jejich úspěšnosti, chybách a preferenčních postojích. Vzdělávací výsledky žáků jsou hodnoceny oficiálně prostřednictvím klasifikace nebo prostřednictvím písemných zpráv (slovní hodnocení). Hodnocení vzdělávacích výsledků žáků se provádí pomocí testů.

Klasifikace: třídění na základě společných znaků zkoumaných předmětů a jevů. Také to může být forma hodnocení vzdělávacích výsledků a chování žáků, vyjádřená kvantitativně hodnotícím stupněm nebo verbálně hodnotícími výroky (slovní hodnocení). V ČR je na ZŠ a SŠ řízena vyhláškou ministerstva školství.

Slovní hodnocení: hodnocení žáků nikoli numerickými stupni (známkami), nýbrž verbálními výroky. V ČR nyní prosazováno některými pedagogy jako vhodnější (zatím není prokázáno) a zkouší se jako alternativa na 1. stupni ZŠ. Na základě směrnice MŠMT ČR z roku 1972 se u nás slovní hodnocení užívá ve třídách pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení už od roku 1972. V současné době platí pro slovní hodnocení pokyn MŠMT ČR z roku 1992 k zajištění péče o děti s SVPU na ZŠ. (viz. Matějček - http://www.rodina.cz/clanek3170.htm)

Hodnocení, klasifikace (zjišťování informací o žácích, jejich výsledcích – vnější – vnitřní)

Funkce hodnocení: informativní (pro učitele, rodiče), korekční (pro žáky), motivační, regulační (učitel může usměrňovat učící postup), výchovná

Principy hodnocení: informovat žáka, jak zvládá osnovy, jak by měl dál pracovat. Učitel by měl motivovat – pedagogický optimismus. Orientace nejen na vědomosti (ale třeba i na schopnost reagovat atd.). Princip humánnosti – pomoc překonávat nedostatky

Formy hodnocení – slovní x klasifikace