Pedagogika - stará 3

• sebereflexe (svět. a život. názor, filozofie, náboženství), sebeřízení (morálka a mravnost) a sebevýraz

Lidské potřeby jsou značně obecné, hodnoty jsou rozmanitě zastupitelné a zaměnitelné

• Globální krize – je i globální výzvou k zápasu za nové hodnotové orientace, na výzvu lze reagovat jen globálním přístupem, působit k tomu, aby lidé žili jinak, aby je k činnosti podněcovaly jiné hodnoty než dosud:

• ochrana přírody a péče o ni místo hrabivého drancování a devastování

• hospodárnost místo plýtvání

• ochrana lidských práv, demokracie, humanity, solidarity a pluralismu místo bezostyšného sobectví, bratrovražedných bojů, intolerance,…

• jen kvalitnějším vzděláním a výchovou lze čelit ohrožením a krizím

24. Mravní výchova žáků a studentů – cíle, proces a metody

Cíl:

Vytvoření uvědomělé autonomní řídící centrály v člověku, vědomého systému autoregulace, charakteru osobnosti.

Proces morálního jednání a motivy mohou být různé. Má několik fází:

1. fáze –vlastní prospěch a navozování požitku (příjemnosti) předmorální, egoistická

2. fáze – zde je regulace formou odměny a trestu, externí vnější morálka

3. fáze – sociální ocenění/odmítnutí (vina, odmítnutí ostuda, pochvala, poděkování)

4. fáze – vnitřní mravní principy, vědomí vlastní hodnoty (sebeúcty) vnitřní morálka

   • Nejobvyklejší postupy relativně ustálené a promyšlené, vedoucí za určitých podmínek v určitém sledu k projektovaným cílům výchovy, jsou v pedagogické literatuře popisovány a tříděny jako metody mravní výchovy

   • podle postavení vychovávajícího:

   • metody přímého působení – např. vysvětlování a přesvědčování, cvičení a navykání, hodnocení a přikazování

   • metody nepřímého působení – hrou, dramatizací, prací, sportem, uměním, sebevýchovou,…

   • podle stránek osobnosti, na které jsou metody převážně zaměřeny

   • kognitivní (rozum)

   • emotivní (cit)

   • aktivní (vůle, chování)

   • podle hlavního prostředku působení

   • slovní (slovo)

   • názorné (příklad)

   • činné (zkušenost z vlastní aktivity žáka)

   • podle stupně aktivity vychovávaných

   • pasivní – vychovávaní přijímají vychovatelovo působení – např. působení instruktivní, názorné, emotivní

   • aktivní – vychovávaní a vychovatelé jsou v interakci – např. rozhovor, cvičení, praktické uplatnění pravidel

   • samostatné – vychovávaní mají iniciativní podněty, samostatně navrhují i provádějí činnost, dovolávají se zájmu, pozornosti, uznání, případně rady a pomoci vychovávajícího

Obsah:

A. metoda mravního uvědomování

• rozumové instrukce (požadavky, vysvětlování)

• citové a názorové působení (vyvolávání a tlumení citů, přesvědčování, příklad)

• rozvoj morálního úsudku (řešení mravních dilemat)

B.výchova mravní aktivity – usměrňování činnosti dětí a mládeže (režim cvičení, získávání,