Psychologie - rozšířenější varianta

extrovert – více zaměřen navenek, na realitu, na objekty, je spol. zal., otevřený, přístupný, činorodý, závislý na mínění ostatních, myslí, cítí a jedná ve vztahu k objektu, je adaptabilní a prakt. založený

introvert – více zaměř. na sebe sama, na svůj vnitřní svět, má bohatou fantazii a představivost, vnější svět ho spíše obtěžuje, uzavřený, nepřístupný, spíše pasivní, zdrženlivý, nespolečenský, má hodně zábran

- svůj vědomý typ si člověk na nevědomé úrovni dle Junga kompenzuje tím druhým

Teorie vrstev osobnosti – V současné psychologii existuje řada nejrůznějších modelů struktur duševního dění osobnosti stejně jako nahlížení principů jeho dynamicky, vzájemného působení dílčích instancí i hierarchičnosti řídících schémat. Bývají rozlišeny modely – horizontální, vertikální, rysové, situační, transpersonální.

E.Rothacker – vycházel z živého pozorování. Předpokládal, že struktura osobnosti má ráz určitého „navrstvení“, při kterém vždy nová funkční centra překrývají a přetvářejí stará. Centra „vespod“ přetrvávají, ale jejich brždění a kontrolu provádějí centra novější. Rozlišil při tom dvě hlavní osobnostní vrstvy působící proti sobě:

- ONO – „hlubinná vrstva“ – je nevědomá a představuje emoční centrum osobnosti,

- JÁ – vývojově vyšší funkční okruh. Nejdůležitější kontrolní instance osobnosti, zajišťující logicky podložené reakce.

Na každém konkrétním způsobu jednání se podílejí vždy obě vrstvy, JÁ se však údajně dostává ke slovu, až když ONO na to již nestačí.

Jiné rozvrstvení Rotthackerových okruhů:

• vrstva vitální (primitivní sebezáchovné reakce vlastní i prvokům)

• vrstva vegetativní (homeostatické mechanismy)

• vrstva animálního „ONO“ („zvíře“ či „dítě“ v člověku, tedy pudy a sklon ke hrám)

• vrstva „oduševnělé hlubinné osoby“ (lidské emoce a imaginace)

• vrstva „osobní“ (Já, zpracovávající impulsy z nižších vrstev na „rozumné akty“ se zřetelem k realitě, obdoba Freudova ega)

Lerschova koncepce fenomenologického modelu vrstev osobnosti.

- předpsychická úroveň (endotýmní základ) – zahrnuje funkce, údajně se vymykající kontrole vědomého já. (životní pocity, sebecity, pudy, impulzivní a bezprostřední reagování na podněty)

- psychická úroveň (personální nadstavba) – vědomé JÁ, jehož základní složka jsou reakce vztahující se k sobě i prostředí, vyšší složku pak tvoří poznávání a vůle osobnosti.

W. James – rozšiřuje čtyři úrovně: materiální, sociální, duchovní, čistá

Zurcher – diferenciace na 4 mody:

1. Fyzické Já – založené na tělesných vlastnostech a sebevnímání, postihuje znaky jako pohlaví, věk, postava…, je pevné v sobě uznávané

2. Sociální Já – představuje objektivně sociální vlastnosti, sociální status, role, skupinovou příslušnost…, je relativně stabilní a hodnoceno jakoby zvenčí, někým mimo Já

3. Reflexivní Já – má těžiště v reflektovaných individuálních dispozicích, vlastnostech, zálibách, vyznačuje se relativní nestálostí, samostatností volby a hodnocení

4. Extenzivní Já – směřuje k univerzálním hodnotám, abstraktním idejím, duchovně mystickému zjevení.