Psychologie - rozšířenější varianta

Periodizace psychického vývoje:

• periodizační systémy jsou vytvořeny na základě různých kritérií

• pedagogická periodizace:

• podle vztahu jedince ke školnímu zařízení

1. mladší předškolák

2. předškolák

3. období školní zralosti

4. období mladšího školního věku

5. období staršího školního věku

6. období přípravy na budoucí povolání,…

• podle fyzického stavu:

např. období 1. zubu, období 2. dentice – vyplývá to z nástupu somatických funkcí

• psychologická periodizace:

Například: ↓

Švancarova periodizace:

• snaží se sloučit jak somatický, tak i psychický, sociální a emoční vývoj jedince:

prenatální období – od oplození do 3. týdne embryo, pak plod perinatální období, postnatální období: do konce 1. měsíce – novorozenec, do 1 roku – kojenec, do 3 let – batole,3-6 let – předškolní věk, 7-11 let – mladší školní věk, 2- 15 let – starší školní věk, 16-18 let – adolescence, 19-30 let – mladá dospělost, 30-45 let – střední dospělost, 45-60 let – starší dospělost, do 70 let – počáteční stáří, od 75 let – pokročilé stáří

Jean Piaget:

• zabýval se především kognitivním vývojem v dětském věku, který rozdělil do několika zákl. etap:

1. fáze senzomotorické inteligence – od narození do 2 let

2. fáze symbolického a předpojmového myšlení – od 2 do 4 let

3. fáze názorného myšlení – od 4 do 7 let

4. fáze konkrétních logických operací – od 7 do 11 let

5. fáze formálních logických operací – nastává v 11 až 12 letech

Charlotte Bühlerová:

• zabývala se dětskou hrou, rozlišuje ve vývoji dítěte období, kdy:

1. dítě si hraje samo (0-4)

2. dítě si hraje vedle druhého dítěte (4-7)

3. děti si hrají spolu (7-…) – kooperace, rozdělení rolí, spolupráce

Erik Erikson:

• každé vývojové stádium chápe jako konflikt dvou tendencí, pozitivní a negativní, další vývoj je pak závislý na vyřešení příslušného vývojového konfliktu (zvládnutí sociálního úkolu)

1. Fáze základní důvěry v život x nedůvěra (0-1 rok) – dítě si vytváří vztah ke své matce a na základě tohoto primárního vztahu se formuje vztah k okolnímu světu (chladná matka – uzavřený, opatrný člověk)

2. Fáze autonomie x pocit studu a pochyby (1-3 roky) – podle toho, jakou má dítě možnost manipulovat s předměty a jak je mu umožněno dělat průzkumy do okolí, se stává autonomní. Je-li dítě omezováno a kritizováno, nevytváří se sebeúcta. (znemožnění = pocit studu, nedostačivosti)

3. Fáze iniciativy x pocit viny (3-6 let) – tento protiklad vychází z iniciativy rodičů, buď se rozvíjí pocit kreativity, nebo má dítě pocit neschopného vetřelce a kreativita je potlačena.

4. Fáze snaživosti, přičinlivosti x pocit méněcennosti, inferiorita (6-12 let) – dítě se zabývá fungováním věcí, pravidly, organizací, dostává se mimo primární skupinu, vliv kolektivu – záleží na rodičích, zda dítě podporují, nebo jej potlačují

5. Fáze nalezení identity x zmatení rolí (12-19 let) – člověk přebírá řadu rolí a v nich si svou identitu buď potvrdí nebo se identita rozmělní a vytrácí se, neschopnost porozumět sobě samému, vnitřní zmatky, např. přijetí pohlavní role

6. Fáze intimity x izolace (19-25 let) – úkolem je vytváření erotických a partnerských vztahů, vlastní a cizí intimita (např. při ústavní výchově je vytváření intimity velmi obtížné), respektování intimity ostatních, pokud partnerské vztahy nejsou, pak dochází k izolaci, nedojde k rozšíření „já“ na „my“, prohlubuje se neschopnost navázat užší intimní vztahy, neschopnost sdílet intimitu ostatních, dlouho svobodný člověk neumí respektovat potřebu dvojice.

7. Fáze plodnosti x sebeabsorbování, stagnace (25-50 let) – největší produktivita nebo největší stagnace, vyvinutí nadosobních zájmů, soc. zralost x omezenost a materiální zisk a fyzické blaho, apatie, chudé mezilidské vztahy

8. Fáze integrity x zoufalství, pochybování (50 let a více) – člověk se vrací do minulosti a podle plnosti a spokojenosti života se objevuje spokojenost nebo nespokojenost (čím, kým byl), může vést až k autodestrukci