Psychologie - starší varianta 2010

• demokratický styl - vůdce je respektován, ale bere v úvahu názory ostatních členů, umožňuje aktivní účast jednotlivých členů na rozhodování, atmosféra ve skupině je uvolněná, přátelská

• autoritativní styl – členové se musí podřizovat příkazům vůdce a mají malou možnost jej sami nějak ovlivnit, atmosféra ve skupině je formální, často napjatá

• liberální styl – značná volnost jednotlivých členů, jejich malou závislostí na vůdci, jehož pozice je nejasná, atmosféra bývá kolísavá

Struktura skupiny

- bývá srovnávaná s organismem (vytváří speciální "orgány" pro své úkoly…). Pro popis struktury se používá těchto pojmů:

Cíle skupiny - k nimž směřuje její činnost, jsou zpravidla početnější

Supinové hodnoty - zvnitřelé cíle skupiny přijaté jejími členy, vytváření hiearchie hodnot

Skupinové normy - pravidla chování, která specifikují takové činnosti členů, které jsou v určitých situacích vhodné, nebo nevhodné.

Role - soubor očekávaného chování a související se specifickými úkoly jedince (vedoucí, otec, manžel, kamarád…)

Pozice = místo, které jedinec ve skupině zaujímá, určuje jeho postavení ve vztahu k ostatním členům skupiny /nadřazenost, podřazenost/.

Pozice jedince je určována především - mírou jeho sociální přitažlivosti, mírou prestiže, osobní moci, sebeprosazováním a seberealizací, podílem na dosahování skupinových cílů,

Klasifikace sociálních skupin:

Velká – např. národy, společenské třídy a vrstvy, socioprofesní skupiny (příslušníci téhož povolání), demografické skupiny (např. mládež, důchodci)

- vzájemná komunikace se odehrává zprostředkovaně, s pomocí zástupců menších skupin

Střední – např. školní třída, organizace, podnik

Malá – např. rodina, sportovní oddíl (asi do 40 lidí)

- v malé skupině se všichni členové znají a jsou v přímém styku, kontakt „tváří v tvář“

- patří sem i tzv. lokální skupiny – např. obyvatelé jednoho domu

Formální – např. nová školní třída, skupina pracovníků, kteří se navzájem ještě nesblížili

- vzniká „shora“, zřizuje a organizuje je společenská instituce

- mezi členy nebývá citový vztah

Neformální – vznikají bez příkazu, spontánně, na podkladě společných cílů a potřeb

- mezi členy je citový vztah

- např. zájmové spolky, skupina přátel

Antisociální - je obvykle neformální skupiny s protispolečenskými cíli (pachatelé, …)

Členská (vlastní) – považujeme se za člena skupiny, když o ní mluvíme použ. slovo „my“

Nečlenská (cizí) – nepovažujeme se za člena skupiny, používáme slovo „oni“ (např. jiná školní třída, obyvatelé jiného města, příslušníci jiné národnosti)

Referenční (vztažná) – skupina, ke které se jedinec hlásí, identifikuje se s ní

- buď je skutečně jejím členem, nebo touží po tom, aby se jím stal