Psychologie - starší varianta 2010

Psycholog Asch předkládal malým skupinám různě dlouhé úsečky s úkolem určit, která je delší či kratší. Ve skupině vždy byla jedna pokusná osoba a několik pomocníků experimentátora, kteří se vydávali za další pokusné osoby. Ti předstírali shodu v chybných odpovědích. Skupinový tlak vedl pokusné osoby častokrát ke konformitě – odpovídali stejně chybně jako ostatní, i když v individuálním pokusu úkol řešili správně.

Uniformita – shodnost chování s normou, není projevem podrobení se ale „převzetí“ určitých projevů

Konvence – jedinec přebírá určité zavedené kulturní vzorce chování, vhodná jednání pro určitou kulturní situaci (např. pustíme sednout staré lidi v autobuse)

Norma může být přijímána také jako náhrada vlastní nejistoty. Utváří se identifikace s normou, která odstraňuje tenzi z vlastního rozhodování. Vnitřní anarchie je tak kompenzována vnějším „pořádkem“.

Rizika skupinového života:

deindividuace

heterosugesce

konformismus

skupinové stereotypy – obraz, který není produktem vlastních zkušeností, ale produktem příslušnosti k určité skupině – je přebírán již hotový

• autostereotypy – např. co si myslí Češi o sobě

• heterostereotypy – např. co si myslí Češi o Němcích, často se jedná o předsudky o národních minoritách např. Češi o Romech, nebo o určité třídě např. „měšťák“, „venkovan“

skupinové myšlení - má tyto symptomy:

• iluze nepostižitelnosti

• iluze nezranitelnosti skupiny

• smýšlení v rámci „inherentní morality“ (tj. morální normy, která se ve skupině vytvoří)

• „kolektivní racionalizace“

• „iluze jednomyslnosti“

• autocenzura, atd.

Možnosti využití zákonitostí skupinového života v pedagogické praxi:

Vlivu skupiny se využívá v převýchově delikventů, v léčení alkoholiků, ve skupinové psychoterapii aj.

Nejúčinnější faktory terapeutické skupiny: podobnost problémů, sounáležitost, emocionální podpora, empatie, akceptace, porozumění, koheze (soudržnost), pomoc jiným, sebeprojevení, zpětná vazba, konfrontace, vhled, korektivní emociální zkušenost, získání nových informací, sociální zručnost, pochopení zákonitostí fungování skupin a mezilidského styku.

CO JE KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY?

Klima společně vytvářejí všichni žáci, kteří docházejí do konkrétní školní třídy, ale také skupiny žáků, na které se třída většinou rozděluje a žáci stojící mimo tyto skupiny, jednotliví žáci a samozřejmě také učitelé vyučující v konkrétní třídě.

Termín klima třídy zahrnuje:

► Obsahově – ustálený způsob vnímání, hodnocení a reagování všech výše zmíněných aktérů na to, co se ve třídě děje, nebo co se dříve stalo, či co se očekává, že se odehraje. Důležité však je, jak klima vnímají ti, kteří se ho přímo zúčastňují, ne jaké klima objektivně je.