Psychologie - starší varianta 2010

Zákonitosti percepčních dějů:

• zákon selekce – z objektů, které jsou v zorném poli člověka, jsou vnímány jen některé

• efekt primárnosti – ty objekty, které jsou přijímány jako první, bývají pro utváření vnímaného celku významnější než později přijaté informace

• zákon interference – v průběhu percepčního procesu se uplatňuje minulá zkušenost, tj., že výběr určitých objektů, jejich detailů či znaků je vždy ne zcela uvědomovaně ovlivněn předchozím vnímáním (tvary, souvislosti) a zkušeností (s objekty, osobami)

• utváření podvědomých hodnotících hledisek - dochází k tomu v průběhu percepce a hlediska jsou spojená s vnímanými objekty

• proces percepce je subjektivním dějem - podílí se na něm osobnost jako celek, různé složky osobnosti, avšak podle situace v různém zastoupení a síle významnosti

• úroveň smyslů a senzitivita jedince - - patří k základním předpokladům percepce

V důsledku soc. percepce dochází k chybám v posuzování psychiky a osobnosti lidí:

Percepční stereotypy:

HALÓ EFEKT – jedna nápadná (kladná nebo záporná) vlastnost člověka nebo věci nás ovlivní natolik, že ho hodnotíme zobecněně všechny jeho vlastnosti (např. někdo oslňuje svou inteligencí a my si nevšimneme, že je nespolehlivý. Naproti tomu u kdo má pouze nepříjemný vzhled nebo hlas – považujeme jej za osobu se zápornými povahovými vlastnosti.)

EFEKT NOVOSTI – výraznější vliv na utváření dojmu o novém člověku mívají nejnovější informace

EFEKT SHOVÍVAVOSTI A EFEKT PŘÍSNOSTI – tendence hodnotit rozdílně lidi, ke kterým má člověk kladný vztah a ke kterým má vztah záporný

CHYBA PROSTŘEDÍ (CHYBA FIGURY A POZADÍ) – lze ji zařadit pod „haló efekt“.

(např. průměrný pracovník, který je posuzován se skupinou méně úspěšných, je obvykle oceněn neúměrně vysoko, zatímco ve skupině výborných by byl oceněn neúměrně nízko.)

EFEKT SETRVAČNOSTI – jde o takovou chybu v hodnocení, která vyplývá z minulých zkušeností s tímto člověkem. Např. student, který byl několikrát vyhodnocen jako výtečný, je tak posuzován automaticky, i do budoucnosti, i když jeho výkon klesá, naproti tomu ten, kdo je považován za lajdáka, zbavuje se této pověsti velmi obtížně i když se již zlepšil.

CHYBA BLÍZKOSTI – časová nebo prostorová blízkost podnětů vede k tomu, že jsou častěji posuzovány analogicky (shodně). Jde o tendenci hodnotit obdobně ta hlediska, která jsou např. ve formulářích dotazníků umístěna za sebou nebo blízko sebe

CHYBA KONTRASTU – tendence přiřazovat pozorovaným lidem takové vlastnosti, které jsou v protikladu k vlastnostem pozorovatele (vlastnosti, které my „rozhodně nemáme“)

GOLEMOVSKÝ EFEKT– často u řídících pracovníků se objevuje tendence podhodnocovat podřízené a nadhodnocovat sama sebe

PYGMALIONSKÝ EFEKT – formování osobnosti (dítěte) vlivem pozitivního (učitelova) očekávání, jak se dítě bude chovat, popř. jakým se stane. Tento efekt funguje na principu sebesplňující předpovědi, učitel dělá vše pro to, aby na jeho slova došlo – povzbuzuje, chválí žáka, chová se k němu vstřícně. Podle hry Pygmalion, kdy se s neotesanou květinářkou jedná jako s dámou a z necivilizované dívky se stává, jiný, kultivovanější člověk.