Psychologie - starší varianta 2010

podle povahy vztahu mezi účastníky komunikace:

• intrapersonální – sám se sebou

• interpersonální – přímá komunikace, běžné rozhovory, mezi osobami

• skupinová – vyučování, nástěnky, vysílání školního rozhlasu… nevýhodou tohoto druhu komunikace je absence přímé reakce ze strany posluchače

• masová – rozhlas, tisk, televize; její úloha v současné době roste. Objevuje se zde riziko manipulace velkým množstvím lidu (možnost zneužití)

podle postoje jedince:

• otevřená – člověk otevřeně říká svá přání, pocity, názory – je čitelný – vzniká méně konfliktů

• skrytá – člověk nesděluje své pocity, názory, přání přímo, čeká od druhých, že to odhadnou

• verbální - k verbální komunikaci patří tzv. lingvistické prostředky (jazykové).

• neverbální komunikace - k prostředkům neverbální komunikace patří gestikulace (mimika, výtvarné umění, hudba …)

Možnosti kultivace komunikačních dovedností:

Kultura řečového projevu - používání jazyka má 2 aspekty:

* produkci (převedení myšlenek do vět, vyjádřených zvukem)

* porozumění (slyšení zvuků, kterým připojujeme význam slov, spojujeme a vytváříme tvrzení)

Při řečovém projevu je nutno dbát na:

* intonaci řeči, skladbu projevu, přednes,nonverbální komunikaci (pohled, úsměv, mimiku, gestikulaci), styl oblečení, využití prostoru (chůze, postoj), motivace pro poslech atd.

Podmínky efektivní komunikace: (zásady navazování a udržení kontaktu)

- efektivní komunikací míníme takovou vzájemnou výměnu obsahů, kterou lze označit jako:

• nezkreslenou

• platnou – platné sdělení odpovídající skutečnosti, kterou symbolizuje

• včasnou – včasnost informace nebo sdělení

• s kompatibilitou slovní zásoby = čitelnost– volba adekvátních prostředků dorozumění, především volba slov; lze užít jen ty pojmy, které má ve své slovní zásobě partner

• s očním kontaktem – pohled do očí je obecně považován za projev intimity kontaktu

• fyzický postoj – mírné naklonění dopředu ve směru k partnerovi (→ vstřícnost, pozornost..)

• s projevy vstřícnosti – přikyvování, soustředěný výraz..

• se zásadou přiměřenosti

• vyvarovat se „nečitelných“ projevů (pokrčení ramen, sešpulení úst..) a manýrismů (např. časté upravování brýlí, poposedávání, „hraní si“ s prstýnky, tužkou..)

• vysílat aktivní účast, že sdělení druhého chápeme a akceptujeme

• udržovat vhodnou vzdálenost (intimní styk – blíže než půl metru; osobní styk – 50-120cm; sociální styk – 120-350cm; veřejný styk – 3,5m-na doslech)

Chyby v komunikaci – v posuzování druhého člověka:

• haló efekt – zastínění více stránek osobnosti pod vlivem jedné vlastnosti (př. jen hokejista → primitiv..)

• vliv prvního dojmu – vzhled, vystupování

• vliv předsudků – např. kvůli příslušnosti k určité menšinové (etnické, názorové..) skupině

• vliv profesního zaměření – někdy až profesionální deformace (učitelé, gynekologové, patologové…)

• vliv lidové logiky – tzv. selského rozumu (tlustí jsou klidní, hubení nevyrovnaní..)

• vliv minulé zkušenosti s podobným člověkem

• vliv vlastního žebříčku hodnot