Psychologie - starší varianta 2010
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
21. Jedinec a sociální prostředí. Socializace (smysl, zákonitosti průběhu, změny na úrovni osobnosti). Sociální učení (formy, zákonitosti).
Sociální prostředí – integrovaný sociální systém tvořený lidmi, jejich vzájemnými vztahy, společnými aktivitami a produkty těchto vztahů a aktivit. Tyto produkty mohou být jak materiální, tak i duchovní povahy. (Řezáč, 1998)
mikrosociální prostředí- nejbližší sociální prostor jedince, v němž navozuje nezprostředkované, přímé meziosobní interakce („tváří v tvář“). Z psychologického hlediska jde o nejdůležitější sociální prostor
mezosociální prostředí- určitý mezistupeň mezi malými sociálními skupinami a společností; např. studenti univerzity, obyvatelé města
makrosociální prostředí- velké skupiny, obvykle složitě strukturované, jako je např. region nebo společnost jako celek
Socializace
= proces zařazování se, včleňování, vrůstání do společnosti, člověk se jako osobnost nerodí
- socializace je celoživotním procesem, který vede k postupné přeměně člověka z biologické bytosti v bytost společenskou.
„Člověk se jako osobnost nerodí – osobností se stává.“ (Řezáč, 1998)
V průběhu socializace si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se do společnosti. (Pedagogický slovník, 2003)
Tento proces probíhá ve vzájemné interakci jedince a společnosti.
Smyslem socializace není pouhá sociální adaptace (jedinec se přizpůsobí podmínkám prostředí), nebo adjustace, či dokonce konformní splynutí se skupinou.
Smyslem socializace je humanizace jednotlivce – tzn. polidštění. Cílem humanizace je utvoření lidské individuality jako svébytné (jedinečné), tj. autentické a autonomní součásti lidského společenství. Humanizace je tedy zároveň individualizací i socializací. Osobnost se integruje, jedinec si buduje svoji autonomii a autenticitu (tedy „individualizuje se“). Na straně druhé si osvojuje role jako způsoby chování dané existencí jiných lidí, tj. socializuje se
Každá společnost si v průběhu času vytvoří určitý typ průměrné modální osobnosti, jejíž znaky (rysy, vlastnosti) by měli mít všichni její členové.
Proces socializace (humanizace člověka) zahrnuje 4 relativně samostatné děje ( ne etapy):
1. PERSONALIZACE – člověk se stává osobností, utváření osobnosti a utváření „JÁ“
2. KULTURACE – člověk přejímá a rozvíjí kulturu společnosti, utváření životního stylu
3. PROFESIONALIZACE – připravenost zaujmout profesní roli
4. SOCIALIZACE V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU – utváření „MY“, přijetí sociální role (občanské role),
HUMANIZACE ČLOVĚKA PERSONALIZACE KULTURACE PROFESIONALIZACE SOCIALIZACEutváření osobnosti
vrůstání do mezilidských vztahů
utváření „Já“
osvojování kultury society