Psychologie - starší varianta 2010

Odměny:

Lépe je užívat odměn „emočních“ a „morálních“ (pochvala, kladné hodnocení, projevení sympatie), než odměn „materiálních“ (dárky, peníze, placení za vykonávání domácích prací). Při nadměrném užívání materiálních odměn si dítě osvojuje neadekvátní názor: učíme se, pracujeme, plníme požadavky kvůli odměně, pro vnější efekt. Podporuje se tak u dítěte vnější motivace a tlumí se motivace vnitřní (radost z činnosti, osvojené dovednosti)

Nejúčinnější je přerušované posilování odměnou – odměna (včetně pochvaly) působí silněji, když se jí užívá občas, a ne po každém dílčím správném výkonu. Časté odměny „zevšední“.

Trest – takové působení „vychovatele“ (rodičů, učitelů, vychovatelů, sociální skupiny), které

1. vyjadřuje negativní společenské hodnocení tohoto chování či jednání

2. přináší vychovávanému omezení některých jeho potřeb, nelibost, popřípadě frustraci

Tresty:

• fyzické tresty

• psychické trestání, tj. projevy negativních emocí, záporného emočního vztahu (dospělý se zlobí, křičí, vyhrožuje, mračí se, nemluví s dítětem apod.)

• potrestání zákazem oblíbené činnosti (např. jít ven za kamarády, sledovat TV,…) nebo donucení k neoblíbené činnosti (např. úklidové práce; ve škole mnohonásobné opisování,…)

Pravidla pro použití trestu

• nikdy ne na bázi nenávisti

• nesmí být chápán jako nespravedlnost

• nesmí vyvolat silné pocity hanby, viny, lítosti

• trest nemůže odstranit zafixované poruchy chování

• důležité je nalézt příčinu chování (averzivní terapie – např. alkoholika odradí to, když čichá svůj alkohol a přitom je mu podáván prášek vyvolávající zvracení)

• příliš časté tresty i odměny ztrácejí na účinnosti

Výchova založená spíše na odměnách má lepší výsledky než výchova založená spíše na trestech. Odměny podporují učení, včetně sociálního učení. Účinky trestů lze však jen obtížně předvídat. Stejný trest vede u jednoho dítěte k nápravě, u druhé k poslušnosti jen navenek při skrytém nesouhlasu, třetí reaguje negativisticky a pokračuje v nežádoucím chování ve zvýšené míře, čtvrté upadá do deprese, ztrácí kladné morální sebehodnocení.

Tresty:

Fyzické trestání – tradičně se předpokládá, že fyzické tresty vyvolají v dítěti strach, který povede k tomu, aby nepokračoval v nežádoucím způsobu chování. Zkušenosti a výzkumy však ukazují, že strach působí jen určitou dobu. Potrestané dítě prožívá hlubokou frustraci, ponížení,, ublížení, znehodnocení, vztek a touhu po pomstě. Tyto silné emoce pak později vedou k agresivnímu, násilnému či přímo delikventnímu chování.

Fyzické trestání někdy přechází do fyzického týrání, které má vážné somatické i psychické následky. Rodiče fyzické trestání často ospravedlňují snahou dobře vychovat dítě. Časté fyzické trestání však vypovídá o nepříznivých znacích osobnosti rodičů: postupují tak rodiče nezralí, bezradní, frustrovaní, agresivní, hostilní. Potřebují poradenskou intervenci.