Psychologie - starší varianta 2010

Psychické trestání = odepření projevů lásky, kladného emočního vztahu, odměřené chování k dítěti, výčitky, např. matka odmítá s dítětem mluvit, dívá se na ně přísně a vyčítavě, nebo na něj vůbec nereaguje, říká: „Nemám ráda dítě, které tak zlobí“ apod.

Může to přejít až do psychického týrání = užívání těchto postupů dlouhodobě, kdy rodiče dlouho nedokáží „zapomenout“ na provinění dítěte.

Na první pohled se zdá psychické trestání humánnější než trestání fyzické, ale ve skutečnosti psychické trestání není tak neškodné, jak si mnozí myslí. Podle výzkumů bylo zjištěno, že fyzické tresty při celkově kladném emočním vztahu k dítěti nepůsobí na dítě tak destruktivně jako psychické trestání, které je projevem záporného až zavrhujícího postoje rodičů. Sami děti a mladiství říkají že: Lepší je „vydržet facku“, když po ní rodič rychle přechází k normální, přívětivé formě komunikace, než trpět dlouhodobým psychickým trestáním.

Potrestání zákazem oblíbené činnosti

- časté, na první pohled neškodlivé, ale neomezovat v tom, co je pro život a vývoj dítěte důležité – např. zákaz činnosti ve sportovním oddílu, zájmovém kroužku apod. – dítě je tím zbavováno hodnotného způsobu využívání volného času, bere se mu činnost, která třeba dítěti poskytuje kompenzaci školního neúspěchu

Ukládání práce nebo dodatečné učení za trest

- vede to k narušení motivace k takové práci nebo k učení, je to tedy nevhodné z hlediska vývoje dítěte a výchovy

Jaká forma trestu je tedy adekvátní? – metoda přirozených následků – J.J.Rousseau = po nevhodném chování následuje něco, co může dítě pochopit jako přirozený a nežádoucí následek svého chování.

tzn. Udělal jsi něco špatně – udělej to znovu a lépe. Např. Udělal jsi nepořádek – ukliď to. Mladiství neopatrností způsobí lesní požár – budou pomáhat při zalesňování.

Přesvědčování

- přesvědčování využívá jak intelektu dítěte či mladistvého, tak jeho dosavadní emoční zkušenosti a dosud rozvinutého svědomí a charakteru

- řazení argumentů – mělo by dojít k vystupňování argumentů, nejdůležitější důvody uvedeny později – tzn. seřazení od nejslabšího k nejsilnějšímu argumentu

- při přesvědčování se využívá kladení otázek. Otázka – na rozdíl od sdělení hotového názoru vybízí k přemýšlení, což je výhodné při přesvědčování osob samostatnějších, inteligentnějších, vzdělanějších, nonkonformních, ale také dominantních – ti neradi přijímají hotové názory.

- přesvědčování se stává účinnější, když přesvědčovaný o svém získaném názoru přesvědčuje druhé (např. trenér získá některého hráče, aby ovlivňoval ostatní členy oddílu k dodržování pravidel životosprávy)