Psychologie - starší varianta 2010

3) PŘEDVÍDAT lidské chování a prožívání. Kvalitní, dobře ověřená teorie by měla umožňovat předvídání další dějů. Např. Jean Piaget - teorie kognitivního vývoje – na jejím základě lze předvídat, jaké kognitivní operace bude provádět zdravé dítě určitého věku.

4) VYUŽÍVAT získané znalosti ke zvyšování lidské spokojenosti a zdraví – jedná se o nejvýznamnější cíl psychologie. V tomto smyslu se psychologie řadí mezi pomáhající profese

O realizaci tohoto cíle usilují zejména klinická a poradenská psychologie.

Psychologické disciplíny

1. základní (teoretické)

• obecná psychologie – zkoumá zákonitosti duševní činnosti psychicky zdravého člověka. Poskytuje ostatním psychologickým vědám pojmový a poznatkový aparát.

• psychologie osobnosti – zabývá se strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi

• vývojová (ontogenetická) psychologie – zaměřuje se na vývoj člověka od početí až do smrti. Zkoumá tělesné, emocionální, kognitivní a sociální změny, k nimž dochází během celého lidského života. Důležitým tématem vývojové psychologie je stanovení podílu vlivu dědičnosti a prostředí na psychickém vývoji.

• sociální psychologie – věnuje se zejména sociálním skupinám, vlivu skupin a společnosti na jedince

• psychopatologie (patopsychologie) - řeší otázky psychických poruch a obtíží. Zabývá se jejich vznikem, popisem, tříděním a léčením.

• biologická psychologie – zkoumá vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickým děním

2. aplikované (praktické)

• klinická psychologie – řeší otázky diagnostiky, terapie, prevence a péče o nemocné. Zabývá se nejen psychicky nemocnými, ale i psychosomatickými onemocněními, zab. se vztahem lékaře k pacientovi, postojem pacienta k nemoci.

• poradenská psychologie – zabývá se školním, výchovným, profesním a rodinným poradenstvím (dříve manželské poradny)

• pedagogická psychologie – řeší otázky výchovy a vzdělávání – ve školách, v rodinách a mimoškolních zařízeních. Zajímá se o žáky, jejich rodiče, učitele a vychovatele ve vzájemném působení.

• forenzní (soudní) psychologie – zabývá se chováním a prožíváním lidí v situacích regulovaných právem (např. forenzní psychologové posuzují věrohodnost svědeckých výpovědí, trestní zodpovědnost pachatelů vzhledem k jejich možným psychickým poruchám, podílejí se na přijímání nových policistů a na jejich výcviku)

• psychologie práce – zabývá se podmínkami práce a jejich vlivem na pracovní výkon (vnitřní podmínky – schopnosti, dovednosti a motivace pracovníků, vnější podmínky – vybavení pracoviště, hluk, osvětlení, pracovní doba, počet a délka přestávek)

Z psychologie práce se postupně vydělila: inženýrská psychologie – zkoumá vztahy lidské psychiky a strojů, psychologie trhu – řeší otázku nabídky a poptávky, vytváření reklamních strategií, psychologie zákazníka – rozmístění zboží v supermarketech a ve výlohách tak, aby podněcovalo lidi k nakupování.