Psychologie - starší varianta 2010

Jak jste spokojen s výší vašeho platu?

a) velmi spokojen, b) spokojen, c) ani spokojen ani nespokojen d) spíše nespokojen, e) nespokojen

nominálním – nejsou ani číselné, ani negradují

Ve kterém rezortu pracujete?

a) školství, b) zdravotnictví, c) životního prostředí, d) průmyslu

dichotomická otázka – specifická uzavřená otázka, má pouze 2 varianty odpovědí – např. Jste vdaná? ano – ne

polootevřená otázka (polouzavřená) – nabídka dává nějakou volitelnou možnost

Jaké činnosti se nejraději věnujete ve svém volném čase?

a)četbě, b) sledování TV, c) sportu, d) jiné činnosti – uveďte jaké

škálovaná otázka – umožňuje odstupňované hodnocení jevů (např. velmi oblíbený – oblíbený – ani oblíbený ani neoblíbený – neoblíbený – velmi neoblíbený

Rozbor slovních projevů

- slovní projevy lze získat: v rozhovoru, v dotazníku, v psaných textech (např. slohové úlohy, literární pokusy), ale i v průběhu pozorování a experimentu

- jsou to subjektivní údaje, závislé na subjektu (který mluví nebo píše), na rozdíl od objektivních údajů, které by zachytil přístroj nebo cvičený pozorovatel

- slovní výpovědi se skládají ze dvou částí: 1. část – výpovědi o vnějším světě (jak jej jedinec vidí, prožívá, chápe, hodnotí), 2. část – výpovědi o sobě samém – údaje sebepozorování - introspekce

Subjektivní obraz nemůže nahradit objektivní metody (pozorování jiným člověkem, rozbor produktů činnosti, experimentální údaje apod.), je však velmi cenné srovnávat tento subjektivní obraz s objektivním stavem věcí. Pomáhá nám to lépe poznat člověka. Navíc v životě jedince často působí velmi silně právě to, jak on subjektivně vidí a hodnotí události i sám sebe. Např. dívka se považuje za nehezkou, i když k tomu není objektivní důvod, ona však trpí, je nejistá a tak se také chová ve styku s lidmi. V jejím životě - alespoň po nějakou dobu – silněji působilo její nepřiměřené subjektivní hodnocení sebe samé než objektivní vlastnosti.

Rozbor výsledků činnosti

- podle vypracování školní úlohy se usuzuje jaké má žák: schopnosti a dovednosti, jaký je jeho zájem či nezájem o obor, zda je svědomitý, vytrvalý apod.

- podobně se postupuje při rozboru výsledků zájmové činnosti, uměleckých děl, technických vynálezů apod.

Stejný produkt může být u různých osob výsledkem různých psychických vlastností, procesů a stavů a také jiných vnějších podmínek (např. osobností vedoucího zájmového kroužku, jeho postojem k dítěti, úrovní metodické a materiální podpory, vztahy mezi členy kroužku apod.)

Obecně lze říci, že dobrý výsledek činnosti zpravidla znamená, že dítě má dobře rozvinutý soubor příslušných psychických předpokladů (pokud byla vyloučena možnost opisování, pomoci spolužáků, rodičů atd.) Naproti tomu špatný výsledek činnosti může být u části osob způsoben nedostatkem schopností, ale u dalších osob mohou být schopnosti dostatečné, zato působily rušivě jiné podmínky (např. zdravotní stav). Rozbor výsledků činnosti je proto nutný kombinovat s jinými metodami!!!