Psychologie - starší varianta 2010
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- imaginativní procesy, představy a fantazie
- učení a paměť (viz. ot.č.8)
- myšlení spjaté řečí (viz. ot.č.6)
Kognitivní procesy jsou navzájem v těsné interakci.
Jsou také v interakci s ostatními procesy – emočními, motivačními a volními.
VNÍMÁNÍ – je psychický stav, který zachycuje to, co zrovna v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány
Vnímání se uskutečňuje pomocí analyzátorů – analyzátor tvoří 3 části: receptor, dostředivá dráha a příslušné mozkové centrum. Analyzátor nám umožňuje získávat informace o vnějším světě i o stavech uvnitř těla.
Čití = činnost analyzátorů
Druhy vnímání: (rozlišují se především podle jednotlivých smyslových orgánů)
zrakové – umožňuje poznávat předměty i na značnou vzdálenost a s velkou přesností
- např. při psaní, čtení, kreslení a mnoha pracovních činnostech závisí regulace a
kontrola pohybů do značné míry na zraku
sluchové –poskytuje informace o předmětech také značně vzdálených, má výstražnou funkci
- mimořádný je význam pro vnímání řeči (poruchy sluchu ztěžují osvojení řeči)
čichové a chuťové - mají význam zej. v odlišování potravy od látek nevhodných,
nebezpečných
kožní analyzátor – vnímáme dotek, chlad, teplo, bolest
- slouží k obraně před nebezpečím
- umožňuje poznávat vlastnosti materiálů (hladký, drsný povrch,…)
pohybový (kinestetický) analyzátor – umožňuje vnímat polohu těla a kontrolovat pohyby
interoceptivní analyzátor – informuje o stavu vnitřních orgánů (zážitky hladu, sytosti,
nevolnosti, bolesti,…)
hmat – vnímání, které slučuje informace kožního a pohybového analyzátoru při ohmatávání
předmětů
Ve vnímání se rozlišují 2 druhy zážitků:
vjem – zobrazuje obraz předmětu (nebo procesu jako celku), tedy výsledek vnímání (např. vjem jablka)
počitek – obraz některého znaku vnímaného předmětu (např. počitek červené barvy, nakyslé chuti apod.) Počitky se obvykle u člověka nevyskytují izolovaně, ale jsou součástmi vjemů!!
Výběrovost vnímání – vnímání není pouhé pasivní reagování na všechno, co v určitém okamžiku působí na jedince. Člověk si z množství působících podnětů vybírá. To na co se soustřeďuje v daném okamžiku = figura, vše ostatní = pozadí. Vnímání se soustřeďuje na to, co je pro nás důležité, významné, co souvisí s našimi zájmy a potřebami.
Vnímání je spjato s IMAGINATIVNÍMI PROCESY – představami a fantazií
PŘEDSTAVA – názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány, zakládá se na minulém vnímání
Představa – na rozdíl od vjemu: 1) je méně zřetelná
2) je obsahově chudší
3) je nepřesně lokalizovaná v prostoru
Představivost – je schopnost vytvářet představy, je předpokladem tvořivé činnosti
Druhy představ: (dovedeme si vybavit, co jsme vnímali zrakem, sluchem,…)