Psychologie - starší varianta 2010
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vývoj myšlení a řeči
Vývoj řeči neprobíhá jako samostatný proces, ale je ovlivňován vývojem senzorického vnímání, motoriky, myšlení a také socializací dítěte.
Vývoj myšlení a řeči probíhá do určitého věku nezávisle na sobě, v myšlení existují předintelektuální stadia a v řeči stadia předřečová, a teprve kolem 2. roku života dítěte se obě linie protínají, čímž se myšlení stává verbální a řeč intelektuální.
Vývoj myšlení a řeči podle Piageta
V senzomotorickém období vývoje myšlení se dítě učí rozumět okolnímu světu prostřednictvím fyzikální manipulace s objekty, čímž získává poznatky o jejich vlastnostech a vzájemných vztazích. V této etapě dítě nemá k dispozici řeč, kterou by mohlo své zkušenosti označovat nebo je symbolizovat. Je odkázáno na své bezprostřední zážitky - myšlení se rozvíjí nezávisle na řeči.
Později dítě využívá znaky k vyjádření svého porozumění okolnímu světu. Určitá slova či fráze se však mohou objevit v jeho slovníku teprve tehdy, když pochopí příslušný kognitivní princip. (Např.o předmětech, které nejsou momentálně přítomny, může dítě začít mluvit teprve poté, co si osvojí princip „stálosti objektu“ – začne chápat, že určité objekty existují, i když momentálně nejsou v jeho zorném poli. Dochází k tomu v druhé polovině prvního roku života, kdy si děti rády hrají na schovávanou, čímž si jakoby tento princip stálosti objektů ověřovaly a potvrzovaly.)
Ke konci senzomotorického období (asi ve 2 letech) se objevuje v dětské psychice symbolická funkce, která slouží k vytváření a využívání znaků a symbolů. Symbolické myšlení se projevuje v dětské hře – např. dítě krmí panenku kamínky, které představují bonbony. K mimořádnému rozvoji symbolické funkce dochází mezi 2. a 3. rokem života v souvislosti s rychlým rozvojem řeči. Spolu s rozvojem symbolické funkce nabývá řeč stále větší důležitosti pro myšlení, až se nakonec provádění konkrétních i formálních myšlenkových operací bez řečových či jiných znaků nemůže obejít.
Vývoj řeči:
přípravná stadia (předřečová, preverbální období) – probíhá v 1. roce života
vlastní vývoj řeči (v pravém slova smyslu) – od 1. roku
Poruchy řeči – Klasifikace NKS: (dle Lechty – symptomatické hledisko)
1) Vývojová nemluvnost – vývojová dysfázie
2) Získaná orgánová nemluvnost – afázie
3) Získaná psychogenní nemluvnost – mutismus
4) Narušení zvuku řeči – huhňavost (rinolalie), palatolalie
5) Narušení plynulosti řeči – koktavost (balbuties), breptavost (tumultus sermonis)
6) Narušení artikulace řeči – dyslálie, dysartrie
7) Narušení grafické stránky řeči – dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie
8) Symptomatické poruchy řeči – u mentálně, tělesně, sluchově a zrakově postižených