Psychologie - starší varianta 2010
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- uvědomování si svého prožívání, tedy sebe sama a okolního světa
Může být chápána v užším a širším slova smyslu: v užším slova smyslu je protikladem bezvědomí (vyjadřuje stupeň bdělosti), v širším slova smyslu je protikladem nevědomí.
Předpokladem vědomí je bdělost (vigilita), která vyjadřuje stav určité aktivace organismu.
Míra bdělosti: maximální bdělost (střeh), běžná bdělost, ospalost, mělký spánek, hluboký spánek, bezvědomí (kóma).
Lucidita (jasnost, aktivace) kolísá také v průběhu dne. Největších výkonů člověk dosahuje asi okolo 10 hod. dopoledne, pak dochází k poklesu výkonnosti, který je nejnižší okolo 14 hod. Následuje opět jisté oživení schopnosti výkonu s vrcholem okolo 18 hod. Pak nastává zákonitý pokles výkonnosti, který trvá celou noc – s vrcholem ve 2 hod. (který je podstatně nižší, než byl ve 14 hod.)
Typologie lucidity: večerní typ – sovy (1/3 lidí), ranní typ – skřivánci (1/6 lidí)
Ostatní jsou schopni se více či méně snadno přizpůsobit jakémukoliv vnucenému režimu aktivity.
JÁSTVÍ, SEBEPOJETÍ, SEBEOBRAZ
Já – integrující složka osobnosti
Existuje podvojnost já:
Já jako subjekt – nositel vlastního vědomí a činnosti
Já jako objekt – já se na sebe dívám jako na cizího a pozoruji se – já se stávám objektem sebepozorování.
Já zahrnuje aspekty:
- biologické, psychologické, sociální aspekty (somatické, psychické vlastnosti, příslušnost k sociálním skupinám)
- časové aspekty – já jsem nejen ten dospělý v přítomném okamžiku, ale i to dítě, které kdysi chodilo do školy, ale také ten člověk v budoucnosti, kterým se stanu
- poznávací, emočně – hodnotící a volní aspekty (jaké mám o sobě názory, jak sebe hodnotím a jak jednám)
Sebepojetí – jedincův obraz o sobě, jak sám sebe vidí, za koho se považuje.
Vytváří se od 3 roku života.
Sebepojetí lze vyjádřit odpověďmi na otázky: Jaký jsem?, Co umím, dovedu?, Kam patřím?
– tyto charakteristiky vytváří reálné já. Reálné já se formuje pod vlivem zrcadlového já, záleží na tom, jak jedince vidí druzí lidé (autority, vrstevníci).
Ideální já – jaký bych chtěl být
Záleží také na vztahu mezi reálným a ideálním já, jaký je mezi nimi rozdíl. Tento rozdíl může být veliký a hluboce frustrující, zvláště, když je ideální já nepřiměřeně vysoké, perfekcionistické, nebo když se jedinec značně podceňuje. Takový rozdíl bývá často u labilních osob, neurotiků. Někdy může být ideální já nízké, nenáročné – u osob s nízkou výkonovou motivací, s nerozvinutými volními vlastnostmi apod.
5. Poznávací procesy. Senzorické procesy, vnímání. Imaginace (představy, fantazie). Pozornost (vymezení, typy, vlastnosti, poruchy).
POZNÁVACÍ (KOGNITIVNÍ) PROCESY - umožňují nám poznávání skutečnosti
Patří sem:
- vnímání