Psychologie - starší varianta 2010

Mívá obvykle lichý počet stupňů (3, 5, 7) spolu se stupněm N (= nemohu se vyjádřit, nehodí se) a je často bipolární: např. Posuzovaný žák je v hodinách matematiky: pasivní– 1– 2– 3– 4 – 5–aktivní-N

Experiment (pokus) – zkoumá záměrně navozené jevy v předem připravených a přesně kontrolovaných podmínkách.

Přirozený experiment – jedinec se cítí jakoby v přirozených podmínkách (ve třídě, v pracovně)

Laboratorní experiment – v odborně upravené vědecké laboratoři

Obvyklá forma experimentu probíhá v paralelních skupinách.

experimentální skupina – ve které byly zavedena nová koncepce pedagogické práce, nová metoda nebo nová pomůcka)

kontrolní skupina – kde se pracuje tradičním způsobem

Při takovém experimentu je důležitá shodná úroveň srovnávaných skupin (stejný věk, počet osob intelektově nadprůměrných, průměrných, podprůměrných, atd.) i pedagogických pracovníků.

Metoda dotazování

Rozhovor (interview)

individuální

skupinový

standarizovaný (řízený) - podle předem promyšlených a připravených otázek

nestandarizovaný (improvizovaný, volný) – otázky nejsou připraveny

polostandarizovaný – je kombinací obou, některé otázky jsou předem připravené, jiné s vývojem situace

Rozhovor zpravidla probíhá v několika fázích:

Úvodní fáze – navázání kontaktu, určení tématu a času, zajištění bezpečí zneužití informací

Vedení rozhovoru – kladení připravených otázek, odstup a zároveň zaujetí pro problém

Závěr – shrnutí poznatku, uvolnění atmosféry, doporučení dalšího postupu

Techniky kladení otázek:

Přímé (uzavřené) – ano – ne, jedna odpověď,… např. Unavuje tě vyučování?

Nepřímé (otevřené a polootevřené – naznačující) např. Jak se cítíš na konci vyučování?

Projektivní (otevřené) – např. Jak se asi cítí děti na konci vyučování?

Zásady pro vedení rozhovoru:

Nejméně 60 % aktivity ponechat na straně klienta (žáka). Sledovat emoční projevy, neklást více otázek najednou, přizpůsobit tempo možnostem klienta, mít trpělivost, neklást doplňující sugestivní otázky, zajistit pocit bezpečí.

Záznam rozhovoru: papír, rozhovorový list, diktafon, magnetofon, videokamera

Dotazník (anketa)

+ velké množství odpovědí za krátký čas, statistické zpracování výsledků

- věrohodnost odpovědí (chybí osobní kontakt)

Dotazník se většinou nepoužívá samostatně, ale jako doplněk jiné výzkumné metody.

Otázky v dotazníku: uzavřené, otevřené, polootevřené, škálované.

otevřená otázka - např. Který předmět ve škole máš nejraději?

uzavřená otázka

se znakem:

kardinálním – číselný znak

Kolik km denně dojíždíte do zaměstnání?

0 – 10, b) 11 – 20, c) 21 – 30, d) 31 a více

ordinálním – každá položka znaku je nižší nebo vyšší než stávající nebo předešlá