Psychologie - starší varianta 2010

Flegmatik

kladné vlastnosti: vyrovnaný, spokojený, klidný, spolehlivý, rozvážný, ovládá se, trpělivý, vytrvalý, družný, snášenlivý, ústupný, má sklon vytvářet pravidla a dodržovat je

záporné vlastnosti: pomalý, pohodlný, nespolečenský, pasivní, těžkopádný, váhavý, lhostejný, nerozhodný, líný, nepružný, pomalé tempo činnosti, pomalý přechod od jedné činnosti k druhé

Sangvinik

kladné vlastnosti: optimista, otevřený k lidem, veselý, živý, společenský, hovorný, podnikavý, dobrý vůdce, rychlé tempo činnosti, rychlý přechod od jedné činnosti k druhé

záporné vlastnosti: mělkost citových zážitků, lehkomyslný, přehnaně odvážný, nesoustředěný, nestálý, nesvědomitý, nedůsledný, příliš bezstarostný, přehnané zaměření na přítomnost, málo sebekritický, zvýšená potřeba změny

R. B. Cattel – zpracoval systém faktorů osobnosti – 16 faktorů (kladný pól x záporný pól)

V 2. pol 20. stol. došla řada psychologů k 5 základním faktorům osobnosti – „velká pětka“ (Big Five)

1) Extraverze – hovorný, výmluvný, společenský, protikladem je introverze (málomluvný, tichý, samotářský, nesmělý)

2) Přívětivost – dobrosrdečný, přátelský, vstřícný, snášenlivý, protikladem je negativní vztah k lidem (panovačný, útočný, agresivní, pomstychtivý, necitelný)

3) Svědomitost – spolehlivý, pilný, pečlivý, pracovitý, důsledný, vytrvalý, protikladem je nesvědomitost (lenivý, nevytrvalý, chaotický)

4) Emoční stabilita – klidný, vyrovnaný, sebejistý, odolný, protikladem je labilita (rozrušitelný, vznětlivý, labilní, neklidný, úzkostný)

5) Intelekt, kultura, otevřenost ke zkušenosti – inteligentní, chytrý, bystrý, vzdělaný, protikladem je neinteligentní, omezený, neučenlivý. Tento faktor zahrnuje jak temperamentové a charakterové vlastnosti, tak schopnosti.

VRSTVY OSOBNOSTI (Čačka)

První vrstva - elementární duševní procesy exponované bezprostředně při kontaktu s realitou (vnímání, myšlení, prožívání, chtění aj.) Soubor těchto základních duševních funkcí vykazuje jistou akceleraci vývoje již od raného dětství.

Druhá vrstva – osvojené a relativně ustálené řídicí složky duševna (vědomosti, postoje, role aj.) Z velké části jsou to i cíle vychovatelů a dané společnosti v procesu „socializace“ jedinců. Těžiště jejich rozvoje spadá zvláště do fáze školního věku dítěte.

Třetí vrstva – projevy reprezentující nejosobnější tendence každého jedince (sebeuvědomování, sebepoznávání, sebepojetí, sebehodnocení, sebeaktualizaci, seberealizaci.) Rozvíjí se hlavně v období dospívání.

Čtvrtá vrstva – zahrnuje nejvyšší a nejobecnější útvary duševního dění osobnosti (vzdělanost, moudrost, charakter) Tato rovina je nositelkou nejzralejších duševních projevů dospělého člověka.

VĚDOMÍ