Psychologie - starší varianta 2010

Tvořivost (kreativita)

- je soubor vlastností a dalších osobních předpokladů (vědomostí, dovedností, motivů a postojů), které umožňují tvůrčí činnost, popřípadě tvůrčí řešení problémů

tvůrčí činnost – taková činnost, jejímž výsledkem je něco nového

tvůrčí řešení problémů – přináší nějaký nový výsledek. Řešiteli nebyla k dosažení výsledku známa cesta, schéma řešení, nestačil rutinní postup!

Tvůrčí řešení závisí do značné míry na shromáždění rozsáhlých zkušeností, na silné motivaci a vytrvalé práci, vědomostech, dovednostech, zkušenostech a motivaci.

Tvořivost v sobě zahrnuje schopnosti, včetně inteligence, ale nevyčerpává se jimi.

Vztah úrovně obecné inteligence a kreativity není statisticky významný! (osobnost s nadprůměrnou inteligencí nemusí být zároveň vysoce kreativní, v kreativitě ji může předstihnout osobnost s nižší úrovní obecné inteligence)

Tvořiví jedinci mají rozvinuté divergentní myšlení.

Osoby s tvořivostí:

• nemají vyšší obecnou inteligenci

• mají široké mnohostranné zájmy

• rodiče tvořivých dětí – kladný citový vztah, důvěra, otevřenost, střední výchovné řízení – bez krajní přísnosti nebo liberálnosti

• ve škole často vynikají jen v předmětech, o které se zajímají

• mají rozvinuté divergentní myšlení

Charakteristika tvořivé činnosti: Novost, Originalita, Užitečnost

Přínos- Tvůrčí výkon:

- má 4 stádia:

1) Příprava (explorace) – soustředění se hlavně na otázku, zda určitý problém stojí za zkoumání

2) Inkubace (zrání) – v jejím průběhu se o problému přemítá, často na podvědomé úrovni

3) Inspirace (iluminace, fáze vhledu) – možné řešení problému náhle vstoupí do vědomé mysli -např. nápady ke knize

4) Verifikace (ověření) – ověřuje se správnost řešení, nebo se nápady zkoušejí na papíře či na malířském plátně

5) Uskutečňování

8. Učení a paměť. Druhy učení (habituace, senzibilizace, klasické podmiňování, instrumentální podmiňování, vtištění, explorační chování, sociální učení). Teorie učení. Zákony učení. Transfer a interference. Druhy paměti (ultrakrátká, krátkodobá, dlouhodobá, explicitní vs. implicitní).

UČENÍ – bývá často spojováno se školou a se školním vzděláváním, ale v psychologii je chápáno šířeji. Je to celoživotní proces.

Učení je získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. „Vše co není vrozené je naučené!“ (Čáp)

Učení může být:

• záměrné – uvědomujeme si je (např. ve škole nebo při sebevzdělávání)

• bezděčné – bez záměru (např. při hře, při práci, při každodenních činnostech)

Výsledky učení jsou:

Vědomosti - soustavy informací (představ a pojmů), které si člověk osvojil (Čáp)

- učením osvojené poznatky

- konkrétní zapamatované poznatky, fakta, informace, pojmy, poučky pravidla