Psychologie - starší varianta 2010

9) Poruchy hlasu

10) Kombinované vady a poruchy řeči

Kognitivní styl

- způsob poznávání, výběr, vnímání, třídění, ukládání a kódování přijímaných podnětů a informací

- je individuální – vychází z předchozího učení a zkušeností, má vrozený základ

- je charakterizován osobním tempem a zaměřením na přesnost

- postupy, které člověk používá v učebních situacích

Dimenze:

• Přesnost - přibližnost – „přesné“ děti - vyčkávají s vyslovením hypotézy déle než je to nutné, získávají informaci postupně, „přibližné“ děti - se rozhodují příliš rychle

• Uvážlivost - impulzivnost – „uvážlivé“ děti - dělají méně chyb, neboť mají silnou touhu už napoprvé odpovědět správně, „impulzivní“ děti – „střílejí“ odpovědi s nadějí, že jedna z nich bude správná

• Závislost na poli - nezávislost na poli = (Globálnost - analytičnost) – „globální“ děti mají problém odlišit podstatné od nepodstatného (mají horší výsledky v analytických položkách IQ testu), „analytické“ děti – dokáží odlišit podstatné od nepodstatného

Jiné dělení – Gregoric:

• Konkrétní styl – zabývá se fyzickým, hmatatelným světem

• Abstraktní styl – dává přednost světu pojmovému, nehmatatelnému

• Namátkový styl – má sklon uspořádávat svět nelineárně

• Postupný styl – má sklon uspořádávat svět krok za krokem – lineárně, nebo větvením

Učební styl

- obdobný postup, který člověk používá v různých učebních situacích

- individuální způsob osvojování poznatků

- do jisté míry závisí na obsahu

- je ovlivňován osobnostními charakteristikami žáka

- vzniká na vrozeném základě (kognitivní styl) a rozvíjí se spolupůsobením vnějších (motivačních, emocionálních, sociálních) a vnitřních vlivů

Typy učebních stylů - podle dominantního smyslu

• Sluchově – mluvní – žáci se učí tím, že co slyší, musí si ještě přeříkat a probrat v rozhovoru s učitelem, spolužáky nebo rodiči

• Zrakový – učí se opisem základních částí učiva do sešitů, nebo vlastní poznámky, má pro ně význam přehledně napsané a utříděné učivo, mapy, grafy, schémata, obrázky v učebnicích, zrakový učební styl má většina školáků, obzvlášť v mladším školním věku

• Hmatový a pohybový – nejlépe se učí na konkrétních věcech, musí si předmět vzít do ruky, ohmatat si ho, zkusit si, jak funguje

• Slovně pojmový – pamatuje si věci spíše podle jejich souvislostí s jinými věcmi a částmi školního učiva

Typy učebních stylů

• Povrchový – mechanické učení (pasivní – malé úsilí, aktivní – velká snaha)

• Utilitaristický – získat co nejlepší známku, uspět jakýmkoli způsobem (i podvádění, zalíbit se)

• Hloubkový – porozumět učivu, hluboký zájem o učení

7. Schopnosti (klasifikace, vlohy a schopnosti). Inteligence (vymezení, teorie, druhy, její stimulace). Poruchy vývoje intelektových funkcí (intelektová deteriorace, snížená intelektová výkonnost v rámci mentální retardace). Kreativita.