Psychologie - starší varianta 2010

Základem rozvoje schopností jsou vlohy.

Vloha - vrozená anatomicko-fyziologická zvláštnost (dispozice) organismu.

- biologický, vrozený předpoklad pro rozvinutí schopností

Schopnosti -vlastnosti, které umožňují člověku naučit se určitým činnostem a dobře je vykonávat

Schopnosti se mohou a nemusí rozvíjet v závislosti na tom, v jakém je člověk sociálním prostředí, jak kvalitní výchovy a vzdělání se mu dostane, co on sám pro rozvoj svých schopností udělá.

Druhy schopností:

• verbální (slovní porozumění a myšlení)

• numerické (početní)

• prostorové (schopnosti prostorových představ, názorného řešení problémů)

• paměťové

• percepční (schopnosti dobře vnímat, rozlišovat barvy, zvuky)

• umělecké (literární, hudební, výtvarné, dramatické)

• sportovní

• sociální (schopnosti k sociální percepci, komunikaci)

• kognitivní –schopnosti účastnící se poznávání, učení a řešení problémů – souhrnně se označují termínem inteligence

Rozlišujeme termíny:

Nadání – souhrn dobře rozvinutých schopností pro určitou oblast lidské činnosti (např. nadání pro matematiku, jazyky, určitou oblast umění,…)

Talent – označuje zvlášť vysoký až výjimečný stupeň schopností či nadání. Člověk v určité oblasti podává vynikající výkony, které se mohou jevit jako výjimečné ve srovnání s běžnou populací.

Genialita – mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla

Někteří autoři mezi pojmy talent a genialita nerozlišují.

Se schopnostmi souvisí vědomosti, dovednosti a návyky. Rozvíjejí se na základě schopností.

To však není bez zpětného vlivu – když si jedinec osvojuje vědomosti, dovednosti a návyky, podporuje tím také rozvoj svých schopností.

Vědomosti - soustavy informací (představ a pojmů), které si člověk osvojil (Čáp)

- učením osvojené poznatky

- konkrétní zapamatované poznatky, fakta, informace, pojmy, poučky pravidla (Koh.)

Dovednosti – způsobilost člověka k provádění určité činnosti

učením získaná dispozice pro vykonávání určité činnosti (např. čtení, psaní, kreslení, plavání, jízda na kole, lyžování, chůze, …)

- dovednosti se dosahuje učením a výcvikem

Návyky – zautomatizované způsoby chování

- opakováním získaný sklon, bez potřeby vědomé kontroly

Inteligence – je označením pro soubor kognitivních (poznávacích) schopností, účastnících se poznávání, učení a řešení problémů

V užším slova smyslu (a v běžné řeči) je také označením pro míru těchto schopností.

Rozlišuje se:

Obecná inteligence – celková schopnost učit se a řešit problémy

Speciální intelektové schopnosti – verbální

nonverbální

numerické, atd.

V praxi je důležité znát jak obecnou inteligenci jedince, tak její specifikaci do jednotlivých oblastí. Rozlišuje se hlavně mezi verbální a nonverbální inteligencí.