SZZ Psychologie

PŘÁTELSTVÍ  

Intimita  

Jak uvádí Říčan (1989) pojem intimita pro hodnotný vztah mezi mužem a ženou prosadil Erikson, realizuje se 

především, ale nikoli výlučně, v milostném vztahu. Intimita je považována za základ všech blízkých vztahů. Dle 

Vodáčkové (2002) je schopnost intimity schopnost být sám sebou ve společnosti druhého. „Většina vymezení intimity 

se vztahuje k těsnosti a důvěrnosti osobních vztahů.“ (Výrost, Slaměník, 2001, s.71). 
Intimita zahrnuje  

  tělesnou a duševní něhu, schopnost milovat  

  důvěru, sebeodhalení, vzájemnou úctu, respekt  

  společné dílo, plány a záměry  

Izosexuální intimita je svobodnější než intimní milostný vztah, ten je spojen s větším závazkem, s výlučností a 

věrností.  

Vysoká intimita se vyznačuje vzájemným pochopením, příznivými postoji, vzájemnou péčí a zájmem, 

sdílenými pocity. Vysoký stupeň intimity s sebou nese riziko poměrně snadné zranitelnosti partnera. (Výrost, 

Slaměník, 2001, s.72)  

Přátelství napříč životem  

Jak uvádí Říčan (1989), za prototyp všech dalších citových vztahů, přátelských, milostných i rodičovských, se 

považuje specifické pouto k matce, nebo osobě, která ji může nahradit (otec, pěstounka, apod.), toto silné citové pouto 

vzniká nejčastěji asi v sedmi měsících věku dítěte. Jak uvádí Vágnerová (2000), prožitek jistoty a bezpečí, který dítě 

získá v symbiotickém vztahu s matkou, je základem dalšího pozitivního rozvoje dětské osobnosti.  

V kojeneckém věku jsou stále na prvním místě vztahy s dospělými, mezi dětmi může vzniknout náklonnost, která je