SZZ Psychologie

161 

 
V  mladším  školním  věku  je  takové  dítě  nedisciplinované,  roztržité,  nepozorné.  Nedokáže  rozpoznat 
podstatné od nepodstatného. Školní výkon je výkyvový - jeden den něco umí, druhý den stejnou věc 
nezvládá. Prospěch proto často není úměrný intelektovým předpokladům. Má rozdílnou úroveň dílčích 
dovedností  a  schopností,  protože  v  některých  oblastech  je  vývojové  oslabení  znatelnější.  Současně 
platí, že dítě s ADHD nemá výrazněji sníženou celkovou intelektovou úroveň. Mnoho významných 
osobností 

u 

nás 

i 

ve 

světě 

mělo 

v 

dětství 

diagnostikovaný 

sy. 

ADHD. 

Život dítěte s ADHD je plný protikladů. Chování je problémové vlivem impulzivity a horšího zvládání 
zátěže.  Pocity  a  nálady  jsou  spojeny  se  situací  tady  a  teď,  špatně  předikuje  důsledky  svého 
chování. Během  11.  a  12.  roku  se  intenzita  projevů  často  zmírňuje  a  chování  se 
normalizuje. Někdy  naopak  (při  problematickém  rodinném  zázemí)  může  hyperkinetická  porucha 
přejít  v  komplikovanější  obraz  poruchy  chování.  Až  do  dospělosti  převažuje  horší  soustředěnost, 
nedůslednost  a  problémy  s  plánováním  činností,  menší  psychická  stabilita  v  zátěži  (porucha 
seberegulace). 

Relaxaci 

a 

regeneraci 

sil 

umožňuje 

fyzická 

aktivita. 

Na druhou stranu jsou tyto děti velmi citlivé, kontaktní a milé, rády se ještě ve věku 10ti-12ti let 
mazlí s rodiči. Mají neskutečně rozvinutou fantazii, jsou tvořivé, zábavné a dlouho hravé, jsou úspěšní 
ve  sportovních  disciplínách,  ale  stejně  tak  ve  všech  oblastech  společenského  života  jako  ostatní 
vrstevníci.