SZZ Psychologie

Druhá  vrstva  –  osvojené  a  relativně  ustálené  řídicí  složky  duševna  (vědomosti,  postoje,  role  aj.) 
Z velké  části  jsou  to  i  cíle  vychovatelů  a  dané  společnosti  v procesu  „socializace“  jedinců.  Těžiště 
jejich rozvoje spadá zvláště do fáze školního věku dítěte.

Třetí  vrstva  –  projevy  reprezentující  nejosobnější  tendence  každého  jedince  (sebeuvědomování, 
sebepoznávání, sebepojetí, sebehodnocení, sebeaktualizaci, seberealizaci.) Rozvíjí se hlavně v období 
dospívání. 

Čtvrtá  vrstva  –  zahrnuje  nejvyšší  a  nejobecnější  útvary  duševního  dění  osobnosti  (vzdělanost, 
moudrost, charakter) Tato rovina je nositelkou nejzralejších duševních projevů dospělého člověka.VĚDOMÍ 
- uvědomování si svého prožívání, tedy sebe sama a okolního světa 
Může  být  chápána  v užším  a  širším  slova  smyslu:  v užším  slova  smyslu  je  protikladem  bezvědomí (vyjadřuje stupeň bdělosti), v širším slova smyslu je protikladem nevědomí. 
 
Předpokladem  vědomí  je  bdělost  (vigilita),  která  vyjadřuje  stav  určité  aktivace  organismu.  Míra 
bdělosti:  maximální  bdělost  (střeh),  běžná  bdělost,  ospalost,  mělký  spánek,  hluboký  spánek, 
bezvědomí (kóma). 
 
Lucidita (jasnost, aktivace) kolísá také v průběhu dne. Největších výkonů člověk dosahuje asi okolo 
10 hod. dopoledne, pak dochází k poklesu výkonnosti, který je nejnižší okolo 14 hod. Následuje opět 
jisté  oživení  schopnosti  výkonu  s vrcholem  okolo  18  hod.  Pak  nastává  zákonitý  pokles  výkonnosti, 
který trvá celou noc – s vrcholem ve 2 hod. (který je podstatně nižší, než byl ve 14 hod.)