Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
S likvidací parlamentního režimu začali fašisté opatrně. Nejprve (ještě v roce 1922) prosadili
zmocňovací zákon, který umožnil vládě dočasně vydávat nařízení s mocí zákona. V roce 1924
reformovali volební zákon, který jim umožnil získat v parlamentu většinu (strana, která získala
Miloslav Kabrhel
OPD - zkouška
54
alespoň 1/3 hlasů získala 2/3 mandátů). Na přelomu roku 1925 a 1926 byl parlament odsunut na
druhou kolej – dle zákona mohli král a vláda (fakticky však pouze duce)– vydávat zákony
případně dekrety s mocí zákona. Tím se v rukou Mussoliniho koncentrovala moc a Itálie se stala
diktaturou.
Fašistická Itálie
Po upevnění moci začal Mussolini „stavět Itálii k obrazu svému.“ Podobně jako v ostatních
totalitních diktaturách, i v Itálii bylo řízení státu podřízeno úzkému kruhu lidí. Ústava zůstala
formálně zachována, ačkoli praktický význam mělo pouze ustanovení o monarchii.
Rozhodujícím orgánem byla Velká fašistická rada – roku 1928 král vymezil její působnost
tak, že jí „příslušelo řídit a sjednocovat veškeré dění ve státě“. Vyjadřovala se k návrhům zákonů,
navrhovala kandidáty na post ministrů, vydávala usnesení, která za určitých podmínek měla
povahu obecně závazných aktů. Byla vyjádřením sjednocením strany a státu. Přestala se scházet
na začátku druhé světové války.
Parlament zůstal formálně zachován, ale v podstatě nebyl potřebný. Poslaneckou sněmovnu
v roce 1939 nahradila Komora italského svazku a korporací (další z řady zbytečných orgánů,
650 členů jmenovaných předsedou vlády).
Samotný korporativismus byl charakteristický pro uspořádání fašistického státu. Podle
ideologických proklamací měl propojit zájmy všech vrstev a získat je pro budování „Velkého
italského impéria“. Královský dekret o právní organizaci kolektivních pracovních vztah a
zejména Charta práce z roku 1927 vytvářely 22 korporací, které byly tvořeny syndikáty –
organizace sdružující zaměstnance a zaměstnavatele v jednotlivých oborech. Všechny korporace
měly být zaštítěny Národní radou korporací, která měla původně nahradit parlament.