Kabrhel OPD

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

57

4. 1867 spolkovou ústavu, která byla vyhlášena od 1. července. Zákonodárným a výkonným 
orgánem byla spolková rada (Bundesrat), spolkový sněm byl označován jako Reichstag. 

Německé císařství (Deutsches Reich) – 1871-1918 

Po porážce Francie roku 1870 se k Severoněmeckému spolku přidávají i jihoněmecké státy a 

vzniká tak německé císařství, někdy také označované jako druhá Německá říše. Ústava byla až 
na dílčí úpravy přejata od Severoněmeckého spolku (a opět neobsahovala úpravu základních 
lidských práv). Sjednocené Německo bylo spolkovým státem, ve kterém se pravomoci 
v zákonodárné, výkonné a soudní moci dělily mezi říšské a zemské orgány.  

Hlavním orgánem říše se stala spolková rada (Bundesrat), ve které mělo díky své mocenské 

převaze Prusko možnost negovat jakýkoli návrh na změnu ústavy. Spolu s říšským sněmem se 
podílela na zákonodárství. Od roku 1883 fungovala jako permanentně zasedající orgán. 

Císařem se dle nástupnického řádu pruského království stával pruský král. Stál v čele 

výkonné moci a armády.  

Zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm (Reichstag), který dále schvaloval říšské 

zákony a hlasoval o říšském rozpočtu. 

Úkolem kancléře bylo vystupovat jako spojovací článek mezi říšskými orgány. Byl jmenován 

prezidentem a pouze jemu byl odpovědný.  

Soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z roku 1877. Soustavu soudů 

tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy. Na říšské úrovni také působil nově vzniklý Říšský 
soud (se sídlem v Lipsku) a Nejvyšší obchodní soud.

Právo v době císařství 

Právní pořádek se opíral o částečně přejaté předpisy z dřívější doby, zejména spolkový 

trestní zákoník a obchodní zákoník. Naproti tomu docházelo k novým kodifikacím, přijaty byly 
postupně trestní řád (1877), občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch, 1896) a nově 
přepracovaný obchodní zákoník (1897). Součástí zákonodárství této doby jsou předpisy se 
sociální a pracovněprávní tématikou. Za zmínku stojí zákon proti socialistům (1878) 
vytvářející prostor pro zásahy proti socialistickým aktivitám, dále např. zákon o úrazovém 
pojištění (1884) či povolení dělnických výborů (1891).