Kabrhel OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Revoluce 1848
Na konci čtyřicátých let vládla v Německu napjatá politická situace, první zprávy o
revolučních vystoupeních ve Francii či Itálii tak vyvolaly snahu o odstranění policejních metod
vládnutí, zakotvení volebního práva a respektování dalších občanských svobod. Brzy byl
ustanoven Vorparlament ve Frankfurtu nad Mohanem (v budově Paulskirche), jehož hlavním
úkolem mělo být přijetí ústavy, kde se však překážkou ukázal střet maloněmecké (ze strany
Pruska a spojenců) a velkoněmecké (státy jihu Německa a Rakousko) koncepce sjednocení.
Řešením byla velkoněmecká koncepce, ovšem za podmínek, které Rakousko nemohlo přijmout.
Samotná koruna byla nabídnuta pruskému králi, ten ji však nepřijal. Po opadnutí revoluční vlny
došlo k postupnému odbourávání ústavních vymožeností, nicméně status quo z dob
předrevolučních nebyl navrácen úplně (např. v Prusku byla roku 1850 vyhlášena oktrojovaná
ústava).
Překážkami sjednocení byly zejména: rakouský vliv na německé federaci, obava Ruska a
Francie z velkého a silného Německa.
otázka č. 60 - proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. Století
Ačkoli bylo samotné sjednocení formálně završeno vyhlášením německého císařství –
„druhé německé říše“ roku 1871, předcházelo mu integrační hnutí trvající skoro celé 19.
století. Po neúspěchu revoluce roku 1848 však nedošlo k ochabnutí národního vědomí. Byly sice
odbourávány ústavní vymoženosti, na druhé straně však Prusko, Hannoversko a Sasko uzavřely
tzv. „smlouvu tří králů“, kterou byla zřízena tzv. erfurtská unie. S výjimkou osmi států k ní
přistoupily i ostatní německé státy, nicméně proti vystoupilo Rakousko podporované Ruskem,
proto byla tato unie tzv. olomouckými punktacemi zrušena.
Severoněmecký spolek (Norddeutscher Bund)
Padesátá léta se nesla v duhu soupeření Pruska a Rakouska o hegemonii v Německu. Otto
von Bismarck začal od roku 1862 prosazovat politiku „sjednocení shora.“Po rakouské prohře
v prusko-rakouské válce r. 1866 (bitva u Hradce Králové) bylo Rakousko vytlačeno
z rozhodování o německých otázkách. Důsledkem byl také vznik Severoněmeckého spolku,
který již byl spolkovým státem (Bundesstaat) s jednotnou měnou či zahraniční politikou. V čele
Prusko, králem Vilém I., kancléřem Otto von Bismarck. Ústavodárné shromáždění přijalo 16.