Vypracované otázky 2017

Dělbu moci „nakousl“ John Locke, dnešní model vytvořil Charles Louis Montesquieu v díle „O duchu zákonů“, kde představil dělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tyto myšlenky společně s úsilím o odstranění absolutismu vedly ke vzniku konstitucionalismu – vymezení základních státních principů do ústav. Ty byly schvalovány parlamenty – volenými orgány – tak, aby byla naplněna zásada, že veškerá moc pochází z lidu. Soudy byly nezávislé a oddělené od státní správy.

Dopad na vývoj práva

Dopad přirozenoprávních teorií na oblast práva můžeme spatřit zejména ve velkých kodifikacích 18. století - byly ovlivněny dobovou představou "přírodou daných a zdravým rozumem poznatelných práv" a vznikaly hlavně v německém a francouzském jazykovém prostoru. Tyto kodifikace mnohdy tvoří samotné jádro jednotlivých právních řádů a byly namířeny proti feudálnímu uspořádání společnosti, snažily se o zrod nového systému práva založeného na rovnosti před zákonem, osobní svobody či nezadatelných a nezcizitelných práv.

Mezi nejvýznamnější přirozenoprávní kodifikace řadíme:

Německo:

• Codex Maximilianeus Bavaricus Civilis (1765) – kodifikace občanského práva hmotného

• Allgemeines preußisches Landrecht (APLR, 1794) – souhrn veškerého pruského práva

Francie:

• Deklarace práv člověka a občana (1789) o Code civil (původně Code Napoléon, 1804)

• Code penal (trestní zákoník, 1810)

Rakousko:

• Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch (ABGB, 1811)

V návaznosti na přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století vznikají v 19. století rozsáhlé kodifikace, které souhrnně upravují jednotlivá právní odvětví. Vznikají tak obsáhlé zákoníky, ať již občanské, obchodní či trestní.

Hlavními rysy přirozenoprávních kodifikací jsou výlučnost, úplnost, obecná závaznost či uplatnění principů svobody. Výlučností chápeme roli těchto zákoníků být hlavním zdrojem práva v dané oblasti. Zvyklosti či právní zásady se uplatňují pouze secundum et intra legem (pokud se jich zákon dovolával).

1. Občanské zákoníky

   • Upravují oblast občanského práva – tj. právo rodinné, věcné, dědické či závazkové

   • Přelomovým předpisem v této oblasti se stal Code civil, který více či méně ovlivnil tvůrce pozdějších občanských zákoníků

   • Rakouský občanský zákoník – ABGB z roku 1811

   • Německý Bürgerliches Gesetzbuch – BGB

2. Obchodní zákoníky

   • Slouží k úpravě obchodněprávních vztahů

   • Smyslem těchto zákoníků je vymezení jednotlivých subjektů těchto vztahů

   • Úprava těch činností souvisejících s podnikáním, které neupravuje občanský zákoník

   • Obchodní zákoníky byly přijaty ve Francii (1808) či v Německu (1861).

3. Trestní zákoníky

   • Slouží k vymezení skutkových podstat trestných činů

   • Na rozdíl od starších předpisů jsou nové trestní zákoníky koncipovány tak, aby pomáhaly napravovat pachatele

   • Liberální ideje vzešlé z VFR umožňovaly zahrnutí presumpce neviny či právo na obhajobu

   • Příkladem trestního zákoníku je Josefínský trestní zákoník z roku 1787