římské právo otázky ke zkoušce

Negotium revocabile má plné právní účinky, ale té osobě, které by bylo na škodu, jsou poskytovány obranné prostředky.

Důvodem neplatnosti nejčastěji bývá:

- nezpůsobilost k právnímu jednání(např. smlouva s nedospělcem)

- nedodržení zákonem stanovené formy

- nedostatky vůle, fyzické donucení k projevu vůle

- závadný obsah právního jednání(contra legem, contra bonos mores)

Rozlišujeme neplatnost podle civilního práva a podle praetorského práva.

Naříkatelnost

Naříkatelnost právního jednání je určena pouze těm osobám, kterým hrozí z jednání nějaká újma. Není-li uplatněn odpor, je jednání platné(od doby, kdy bylo uzavřeno).

Konverze

Konverze je situace, kdy zamýšlené jednání nevznikne pro nějaké vady jako platné, jednající však vadným postupem splní všechny náležitosti právního jednání jiného, které vznikne jako platné(např. chceme uzavřít půjčku (commodatum), ale sjednáme za užívání úplatu, protože jsme přehlédli, že půjčka je bezplatná a vznikne z toho tedy vlastně smlouva o nájmu).

Konvalidace

Konvalidace je výjimečný případ platnosti právního jednání, ke které dojde odpadnutím překážky, která bránila jejímu vzniku.

Otázka č.38 Objekty práv

Objekty práv tvoří věci. Co je věc určoval vždy právní řád. Objektem práv nemůže být nikdo, kdo je subjektem práv. Věcí může být pouze celek, část věci není objektem práv, je-li stále součástí věci hlavní. Věci se dělí na:

a) věci živé

aa) otroci

Status svobody(status libertatis) rozděloval osoby na svobodné a nesvobodné(otroky).

Římské právo bylo nejvyspělejší otrokářské právo starověku. Otrok je člověk zbavený právní subjektivity. Otrok není subjektem, ale objektem práva=otrok je věc. Platí zásada Servus nullum caput habet=Otrok nemá právní subjektivitu. Vyhozený otrok nepřestává být otrokem, nenabývá svobodu, může být kýmkoli chycen, je tak předmětem volné okupace.

Prameny otroctví

Existuje několik možností vzniku otroctví:

-válečné zajetí

Válečné zajetí je historicky nejstarším pramenem vzniku otroctví.

-narození z matky(otrokyně)

Status dítěte se řídil statutem matky, nikoliv otce-Mater semper certa est-Matka je vždy jistá!!! Otrokyně nemohla žít v řádném manželství, ale pouze v contuberniu díky absenci conubia. SC(Senatus Consultum) Claudianum z roku 52 n.l. stanovilo, pokud Římanka provozovala styk s cizím otrokem a byla majitelem tohoto otroka 3x vyzvána, aby styk neprovozovala a neuposlechla, upadla do otroctví.

-obchod

Otrok je mancipační, komerční věc, se kterou se obchodovalo na trzích v Itálii i v provinciích.

-zotročení pro nevděk

Propuštěný otrok, který se choval drze ke svému předchozímu pánovi, byl znovu uvržen do otroctví(revocatio in servitutem=zpět povolání do otroctví).

-otroctví z trestu(servitus poenae)

Tento institut existoval pouze v době císařství. Otroci byli posíláni na manuální práce.