římské právo otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
-zotročení pro hrubé porušení občanských povinností
Platilo pouze za republiky např. za vyhýbání se vojenské službě, nedostavení se k majetkovému censu.
-dlužní otroctví
Dlužní otroctví bylo zrušeno pomocí Lex Poetilia z roku 326 př.n.l.
-dočasné(přechodné) otroctví=osoby v mancipiu
Člověk má postavení otroka, ale podřízenost je dočasná a omezená. Otroctví trvá jen do odpracování trestu. Nejčastěji sloužilo jako náhrada škody při deliktu, který spáchala osoba alieni iuris a dostává se odpracovat škodu do cizí rodiny. Nastávalo po exekuční žalobě legisakčního procesu(legisactio per manus iniectionem).
Pokud někdo upadl do otroctví v jiném státě, přestal podle ius civile jako Říman existovat. Ius postliminii neboli právo návratu znamená, vrátí-li se zajatec domů, nabývá ihned znovu všech práv, ale kromě fyzických stavů jako manželství, držba apod. Pokud někdo zemřel v zajetí, hledělo se na něj, jako kdyby zemřel v okamžiku zajetí.
Právní postavení otroka
-nemá majetková ani rodinná práva
-vše, co nabývá, nabývá pouze pro svého pána
-mají alespoň omezenou způsobilost k právnímu jednání, aby mohli nabývat pro svého pána
-neuznávají se pokrevní vztahy(kognace)
-nemá žádnou právní ochranu
-měl účast na ius comercii svého pána, kdy pro svého pána mohl nabývat, ale nesměl ho zavazovat
-nesmí žalovat na soudě ani být žalován
-nesmí být obligačně zavázán
-pověřováni správou pánova majetku; spravovali tzv. peculium(majetek, který pater familias vyděloval pro své syny či otroky, aby na něm hospodařili, tento majetek byl ale v moci patera familia).
Konec otroctví
Otroctví zaniklo 2 možnými způsoby:
a) smrt otroka
Otroctví končilo pouze smrtí otroka, nikoliv jeho pána. Po smrti pána přešel otrok na dědice. Po smrti se otrok stal člověkem(subjektem práva) a byl pohřben na místě zasvěceném, stejně jako svobodní.
b) propuštění na svobodu=manumissio
Manumissio znamená událost, kdy pán z vlastní vůle ruší otrocký vztah.
Existovalo 5 forem propuštění na svobodu:
-podle ius civile:
manumissio per vindictam
Manumissio per vindictam znamená propuštění pomocí hůlky. Probíhá před soudním úředníkem(praetorem) za přítomnosti svobodného člověka. Při fingovaném procesu svobodný člověk prohlašoval svobodu otroka(dotkl se ho hůlkou) a pán potvrdil jeho svobodu.
manumissio per censum
Manumissio per censum znamená zápis otroka do seznamu svobodných římských občanů censorem na pokyn vlastníka otroka.
manumissio testamento
Manumissio testamento znamená propuštění otroka na svobodu pomocí testamentu. Muselo tak být učiněno latinsky a imperativní(rozkazovací) formou. Mohla být stanovena i podmínka.
-podle ius honorarium:
propuštění před přáteli
Přátelé byli svědky.
propuštění dopisem
Dopis adresovaný otrokovi.
Lex Iunia Norbana z roku 19 př.n.l. stavělo tyto otroky na roveň Latinům(nejbližší sousedi Římanů). Tito otroci žili jako svobodní, ale umírali jako otroci, což bránilo pořizování testamentu(nebyla dodržena podmínka pro aktivní testamentární způsobilost). Tento institut byl odstraněn za Justiniána.