římské právo otázky ke zkoušce

propuštění před obcí věřících, v kostele

Tento institut existoval až od Konstantina po vydání Ediktu milánského v roce 313 n.l. zajišťujícího svobodu vyznání.

Propuštěnci

Propuštěnci neboli libertini byly osoby, jejichž otrocká minulost nebyla zapomenuta. Bývalý pán se nazývá patron. Libertin musel pánovi zachovávat úctu, nesměl ho tudíž žalovat. Patron má zákonné dědické právo po libertinovi. Nedospělému libertinovi byl poručníkem. V době nouze se museli patron a libertin vzájemně podporovat. Práva přecházela na patronovy děti, ale netýkala se dětí libertina. Existovala možnost znovu povolání do otroctví(revocatio in servitutem).

Kolonové

Existence kolonů je charakteristická pro dominát. Koloni byli původně pachtýři, kdy si pronajímali cizí půdu a platili pachtovné. Postupem času ale zůstávali propachtovatelům dlužni a zůstali připoutaní k půdě(říkalo se jim servi glebae=otroci hroudy). Nesměli opustit pozemky, na kterých pracovali(jinak to bylo kvalifikováno jako trestný čin). Kolonové měli plnou způsobilost k právům a právnímu jednání. Měli vlastní rodinu, mohli vlastnit majetek, ale museli platit dávky z užívané půdy. Jejich postavení se ale zhoršovalo, a tak se stali otroky připoutanými k půdě.

ab) zvířata

Volně žijící zvířata, dary nebo plody moře mohl lovit každý na jakémkoliv pozemku×uprchlé zvíře, uprchlý otrok se nemohl stát předmětem volné okupace, patřil stále svému pánovi. Za věc ničí se považovala pouze divoká zvířata. Domácí zvířata, která tahají nebo na hřbetě nosí náklady jsou mancipační věcí.

b) věci neživé

Hlavním znakem věci je její hmotná podstata. Věc může být:

-jednoduchá(např. kmen, otrok) × složitá(je možné ji rozložit na jiné objekty práv např. dům, kniha).

Věc složitá je také předmětem jediného práva, ale jen tak dlouho, dokud trvá spojení částí, ze kterých je složena. Oddělí-li se její části, stávají se samostatnými předměty práv.

-věc hromadná, tj. soubor věcí, které slouží témuž účelu a jsou z nejrůznějších důvodů drženy a chovány pohromadě(např. stádo dobytka, knihovna)

Hromadná věc není objektem práva, ale pouze jednotlivé kusy, které ji tvoří.

-hlavní věc a příslušenství

Příslušenství jsou věci, které jsou určeny k užívání věcí hlavních(např. klíč od skříně), sdílí právní osud věci hlavní.

Věcí nebyly nebeská tělesa, tělo svobodného člověka(subjekt práv).

Věc musí mít také určitou penězi vyjádřitelnou cenu, určenou odhadem nebo úředně (protože každá právní ochrana státním orgánem se realizovala cestou odsouzení rušitele práva k určité peněžité sumě-princip pekuniární kondemnace); taková cena se nazývá skutečná(objektivní).

Věci vyloučené z obchodu(se kterými nebylo možné obchodovat), se nazývaly extra commercium, jde především o: