Kompletní shrnutí

nejvyšší + vyšší = zákonné, nižší = podzákonné

Mezinárodní smlouvy mají aplikační přednost před zákony (čl. 10 Ústavy). Mezinárodní smlouvy vymezené ve čl. 49 a čl. 10a Ústavy (tzv. prezidentské mezinárodní smlouvy) podléhají před svou ratifikací preventivní kontrole souladu s ústavním pořádkem Ústavním soudem (čl. 87 odst. 2). Ústavní soud projednává soulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem nikoli vždy, ale jen v případech kdy mu bude předložen návrh na zahájení řízení, který podá některá z komor Parlamentu, skupina poslanců nebo senátorů nebo prezident. Kromě „prezidentských smluv“ existují také smlouvy vládní a resortní, které nevyžadují souhlas Parlamentu a tedy ani ÚS; tyto smlouvy obecně nejsou součástí právního řádu ČR dle čl. 10. Rozlišení smluv prezidentských, vládních a resortních vychází z rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb.

Prameny evropského práva

Právní předpisy Evropských společenství neprocházejí tak jako jiné mezinárodní smlouvy jednotlivě kontrolou ústavnosti, ratifikací ani publikací ve Sbírce mezinárodních smluv, ale stávají se přímo závaznými a mají aplikační přednost před zákony a zákonnými opatřeními senátu okamžikem jejich závaznosti dle práva Evropských společenství. Jedná se tedy o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států.

Společné právo EU má tři oblasti:

1. primární právo (komunitární)

Především smlouvy EU. Jedná se o smlouvy, které byly uzavřeny mezi vládami členských zemí a které odpovídají právní formě smluv. Musí být ratifikovány parlamenty členských států.

1. sekundární právo (unijní)

Vychází ze smluv EU a je vytvářeno a schvalováno dle postupů stanovených ve článcích smluv EU. V zakládajících smlouvách ES byly stanoveny následující právní akty:

1. Nařízení – obecně závazné a bezprostředně použitelné v každém členském státě;

2. Směrnice – zavazují členské země dosáhnout určitých cílů během určené doby, přičemž národní instituce mohou určit prostředky, jak jich dosáhnout;

3. Rozhodnutí – pro příjemce závazná, členské státy jsou povinny přijmout potřebná prováděcí opatření;

4. Doporučení a stanoviska – nemají právně závazný charakter.

1. judikatura (výkon soudní moci) – rozsudky Evropského soudního dvora a Soudu první instance.

Interní normativní instrukce

Běžně se v právní teorii nepovažují za pramen práva. Různé (hlavně pracovní) pokyny, instrukce, rozkazy, příkazy, organizační řády aj. Závazné výlučně v rámci linie nadřízenosti a podřízenosti.

Testové otázky z předchozích let

Primární právní akt – jsou vydávány zastupitelskými (volenými) orgány – ústava, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, normativní smlouvy, obecně závazné vyhlášky obcí a krajů v samostatné působnosti.