Kompletní shrnutí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vláda má tzv. generální zmocnění, podle kterého je oprávněna vydat nařízení i tehdy, jestliže ji k tomu zákon výslovně nezmocňuje.
Vyhlášky ministerstev (obecně závazné předpisy ústředních orgánů): Mohou být vydávány pouze na základě zmocnění zákonem.
Vyhlašování obecně závazných právních předpisů vydávaných vládou
Zásadně ve Sbírce zákonů, vyhlášení je podmínkou platnosti.
Právní jazyk (Knapp, str. 117-126)
Právo je komunikováno jazykem:
přirozeným (národním),
spisovným,
vlastní příkazy, zákazy a dovolení, tedy to co má být, provádí právní jazyk větami preskriptivními (normativními). Skutkovou podstatu, tj. tzv. hypotézu právních norem, vyjadřuje právo větami deskriptivními, tedy větami, které vypovídají o tom, co jest,
právní jazyk je jazykem účelovým. Je prost slohových ozdob, emocionálností atd., dbá především na přesnost,
požadavek jednoznačnosti pojmů: Je nepřípustné, resp. nevhodné používání synonym. Existují-li pro označení něčeho synonyma, vybírá z nich právní jazyk zpravidla jedno a vylučuje ze sebe ostatní: tak např. ze synonym „zletilost“ a „plnoletost“ se stalo výrazem právního jazyka slovo „zletilost“. Někdy právní jazyk synonyma nebo některá z nich zachovává, ale jejich designát od sebe odlišuje a zbavuje je tím synonymie. Tak se stalo např. se synonymy „doprava-přeprava“, „závěť-poslední vůle“ atd.
Právní jazyk se vzpírá také polyfémům (víceznačným výrazům), k nimž patří i homonyma, a to konkrétně homografy, tj. slova, která mají stejný grafický tvar (stejně se píší), ale mají různý význam a různý původ. Na rozdíl od synonym se právní jazyk polyfémům úplně vyhnout nemůže. Vždy však je třeba, aby se jejich význam odlišil kontextem a popř. i atributem. Tak např. kontextem jsou odlišeny významy polysémů „nález“ (Ústavního soudu, věci ztracené či opuštěné), „senát“ (komora Parlamentu, sbor soudců) atd.,
stálost pojmosloví: Požadavek, aby vždy, když je v textu právního předpisu použit týž výraz, bylo tím míněno totéž, a byl-li použit jiný výraz, bylo tím míněno něco jiného,
cizích slov lze využít jen výjimečně, jsou-li součástí užívané právní terminologie nebo užívá-li se jich běžně v jazyce upravovaného oboru a nelze je dost vhodně nahradit českým pojmem,
v textu právního předpisu se používá oznamovacího způsobu přítomného času, zpravidla jednotného čísla,
paragraf, u ústavního zákona článek, má obsahovat ustanovení, která se týkají pouze téže věci.
Právní předpisy obcí
Obce mohou vydávat právní předpisy na základě ústavního zmocnění (legislativní pravomoc) pro okruh právních vztahů (legislativní kompetence), které jsou jim svěřeny zákonem.
Vyhláška vydaná obcí v samostatné působnosti