Kompletní shrnutí

Otázka na právní obyčej, ale strašně divně zadaná:

1. něco s rei něčím

2. si nevzpomenu

3. jestli musí být vždy psaný.

Mezinárodní smlouvy

1. Publikují se ve sbírce m. smluv

2. Něco

3. Jsou právně závazné pro členské státy

Judikatura

1. Formální pramen práva

2. Platí v kontinentální Evropě

3. Má argumentační závaznost

1. Vybrané příklady ze Sbírky příkladů z teorie práva (str. 59-81)

Nic

Právní řád České republiky

Výpisky – Harvánek (str. 274-291)

Rozdělení právních normativních aktů dle absolutně chápané právní síly:

1. Primární normativní akty: Jsou vydávány orgány zastupitelskými, volenými.

1. Ústava, ústavní zákony;

2. Zákony;

3. Zákonná opatření Senátu: Vydává Senát v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny ve věcech, které nesnesou odklad. Mají stejnou právní sílu i účinky jako zákony. Musejí projít zpětným schválením, tzv. retihabicí, na prvním jednání PS. V opačném případě pozbývají platnosti. Senát nemůže přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv. Zákonné opatření Senátu může navrhnout jen vláda;

4. Normativní smlouvy: Mezinárodní smlouvy, kolektivní smlouvy, veřejnoprávní smlouvy;

5. Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů v samostatné působnosti.

1. Sekundární akty: Jsou vydávány orgány výkonnými a orgány veřejné správy, tj. orgány, které vznikají převážně jmenováním. Jejich vznik je možný na základě aktů primárních a jejich funkcí je zkonkretizování obecnější právní úpravy.

1. Rozhodnutí prezidenta;

2. Nařízení vlády;

3. Právní předpisy ministerstev a správních orgánů;

4. Akty orgánů územní samosprávy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Rozdělení dle relativně chápané právní síly:

1. Původní (originální) akty: Jsou jimi vždy akty ústavní, pravidelně zákonné akty, s výjimkou situace, kdy jsou odvozeny od ústavních, a obecně závazné vyhlášky zastupitelstev v samostatné působnosti;

2. Odvozené (derivativní) akty (prováděcí předpisy): Rozhodnutí prezidenta republiky, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, nařízení rady obce nebo kraje v přenesené působnosti.

Nálezy Ústavního soudu: Ústavní soud neřadíme do tzv. obecného soudnictví. Může tak činit pouze na návrh zákonem stanovených subjektů, nemá pravomoc tak činit ex officio. Prakticky kdokoliv se může na ÚS obrátit s návrhem na zrušení části předpisu, jestliže v návrhu o ústavní stížnosti tvrdí, že tímto ustanovením bylo porušeno některé z jeho základních práv a svobod. Ústavní soud působí jako negativní zákonodárce, protože má pravomoc neústavní normy rušit, nikoliv nahradit pozitivním zněním předpisu.

Normativní právní akty podle síly:

• nejvyšší (ústava, ústavní zákony, Listina základních práv a svobod)

• vyšší (zákony, zákonná opatření senátu – při rozpuštění Posl.sn., normativní smlouvy)

• nižší (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a ústředních orgánů státní správy (NKÚ, ČNB), obecně závazné vyhlášky krajů a obcí – samostatná působnost, nařízení krajů a obcí – přenesená působnost)