Kompletní shrnutí

Po uplynutí legisvakanční doby nastává období realizace práva.

Testové otázky z předchozích let

Jakou funkci má v ČR funkce veta (veto prezidenta republiky)? – Funkce veta prezidenta republiky má u nás suspensivní (odkladnou) formu (na rozdíl od absolutního veta, které se používá např. v Radě bezpečnosti OSN). Tedy prezident může odmítnout návrh zákona schválený Parlamentem, ale může být následně přehlasován nadpoloviční většinou poslanců

generální zmocnění (vysvětlit, o co jde + kdo jím disponuje)

věcný záměr zákona:

1. schvaluje parlament a podepisuje prezident

2. je realizován interními instrukcemi

3. není všeobecně závazný

co je ve sbírce zákonů

1. nařízení vlády

2. vyhlášky ministerstev

3. vyhlášky nejvyšších správních orgánů

Vybrané příklady ze Sbírky příkladů z teorie práva (str. 38-57)

II.1.4, II.1.5, II.1.12

Legislativní činnost vlády a tvorba podzákonných předpisů

Výpisky – Harvánek (str. 234-246)

Legislativní činnost vlády:

1. Vypracování návrhů zákonů Parlamentu ČR

   1. Vypracování a projednání zásad zákona = podklad, na jehož základě mohou vláda a výbory sněmoven Parlamentu posoudit, zda je navrhovaná právní úprava efektivní a účelná. V zásadách se vymezí cíle, motivace, případně výhody i nevýhody navrhovaného řešení. Součástí zásad je i ekonomický a právní rozbor. Za vypracování zásad odpovídá příslušný ústřední orgán, do jehož resortu úprava spadá. Návrh zásad se po projednání uvnitř ústředního orgánu rozešle k věcnému posouzení všem ústředním orgánům – připomínkové řízení.

Předložený návrh zásad se dá k posouzení legislativní radě vlády ČR, která k nim zaujme stanovisko. Po projednání vypracuje předkladatel na základě usnesení vlády ve spolupráci s legislativní radou konečné znění.

Schválené zásady předloží vláda ČR předsedovi PSP ČR k dalšímu ústavnímu projednání.

1. Vypracování a projednání návrhu zákona: Na základě schválených zásad vypracuje příslušný ústřední orgán (ministerstvo) návrh zákona.

K návrhu zákona se vypracovává důvodová zpráva, která výstižně hodnotí stávající právní a ekonomický stav s uvedením důvodů nové právní úpravy.

Při předložení návrhu zákona je předkladatel povinen vládu informovat, jak bylo vyhověno doporučením výborů sněmoven Parlamentu k zásadám zákona. Vláda o tom podá Parlamentu zprávu.

Návrh zákona je po sdělení stanoviska legislativní rady projednán ve vládě. Po tomto projednání vypracuje předkladatel na základě usnesení vlády ve spolupráci s legislativní radou konečný text vládního návrhu zákona. Ten podepisuje předseda vlády a příslušný člen, jenž návrh vládě předložil.

1. Vypracování a projednání prováděcích předpisů.

   1. Nařízení vlády: Shodné kroky jako při vypracování návrhu zásad zákona, vypracovává se pouze paragrafované znění, které se předkládá vládě spolu s důvodovou zprávou. Po projednání nařízení ve vládě vypracuje navrhovatel na základě usnesení vlády jeho konečné znění. Nařízení vlády podepisuje předseda vlády.