Kompletní shrnutí

Struktura právních norem

Výpisky – Harvánek (str. 176-188)

Klasická struktura právních norem:

Hypotéza: Podmínky, které musí být splněny, resp. musí nastat, aby mohlo dojít k realizaci vlastního pravidla, které je obsaženo v dispozici právní normy. V hypotéze je zejména vymezena působnost právní normy. Obsahuje vymezení jejích adresátů, případně vymezení další působnosti – časové, místní i věcné. V hypotéze jsou také obsaženy právní skutečnosti, se kterými právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu.

Dispozice: Vlastní pravidlo chování. Je nutnou částí právní normy, neboť chybí-li jí pravidlo, podle kterého je subjekt povinen jednat, ztrácí norma svou regulativní (normativní) vlastnost.

Sankce: Uplatní se pouze v případě, kdy při splnění podmínek předvídaných v hypotéze nebude realizováno pravidlo, tedy pokud nedojde k realizaci dispozice. Je představována újmou, kterou musí adresát strpět, pokud v daných podmínkách nejednal v souladu s dispozicí právní normy.

H

Jestliže

Existují-li nějaké podmínky,

D

Pak

pak má subjekt

S

Jinak

vykonat povinnost.

Jestliže dojde ke splnění uvedených podmínek (dojde k naplnění hypotézy), pak nastává realizace vlastního pravidla (nastává dispozice); v opačném případě, tedy ve chvíli, kdy není realizováno zmíněné pravidlo, nastupuje sankce.

Normy obsahující hypotézy: Podmíněné.

Normy bez hypotézy: Nepodmíněné.

Normy se sankcí: Perfektní.

Normy bez sankce: Imperfektní (leges imperfectae)

tři možné situace:

1. sankce není obsažena v dané normě právního předpisu, ale vynucení plnění nebo neplnění lze spojovat s jinou právní normou;

2. sankci nelze v právním řádu vůbec najít;

3. potenciálně lze s právní normou spojit implicitně vyjádřenou sankci. Problémem je ale její reálné uskutečnění, které je tak obtížné, že vlastně k použití sankce reálně nedochází.

Kombinace:

• Nepodmíněné právní normy imperfektní: Neobsahují hypotézu ani sankci;

• Nepodmíněné právní normy perfektní: Neobsahují hypotézu;

• Podmíněné právní normy imperfektní: Neobsahují sankci;

• Podmíněné právní normy perfektní: Obsahují všechny tři části;

• Normové komplexy: Obsahují několik různě propojených variant norem, v různé kombinaci hypotéz, dispozic a sankcí.

Druhy jednotlivých strukturních částí (hlavně dispozic):

• relativně abstraktní: Umožňuje dosažení širší obecnosti, vyšší abstraktnosti. Např. soud může, dobré mravy, veřejná bezpečnost, bez zbytečného odkladu, poctivý obchodní styk;

• relativně konkrétní: Formulace dosahuje značné míry konkrétnosti. Umožňuje malou nebo téměř žádnou míru uvážení při aplikaci práva ze strany státního orgánu, což je na druhé straně kompenzováno vysokou mírou právní jistoty adresátů právních norem.