Kompletní shrnutí

1. Dodržení stanovené procedury při vydávání právních norem.

2. Dodržení principu hierarchie právních norem.

Materiální náležitosti legislativního procesu – viz Polčákova přednáška:

Efektivita – předpis skutečně funguje, tzn., reguluje společnost tak, jak si to právotvůrce představoval. Znalosti uplatňované:

1. Znalosti faktografické – vím, jaký je stav společnosti a kam by se měla společnost ubírat (práce pro politiky).

2. Znalosti normativní – znalost současného stavu platného práva (práce pro právníky).

3. Znalosti doktrinální – znalosti oborů, kterých se nová úprava dotýká (práce pro experty).

4. Znalosti aplikační – říct si, jakého následku chceme předpisem dosáhnout. Předpis je nutno po jeho vydání sledovat a hodnotit, jestli bylo dosaženo nebo ne.

Průběh legislativního procesu:

1. Zadání (politická objednávka) – věcný záměr zákona: Ve volné formě je zadáno, o čem by předpis měl být. K jeho projednávání slouží zvláštní orgán – legislativní rada vlády. Vedou se o tom různé neformální odborné debaty.

2. Návrh paragrafovaného znění – práce pro legislativce (profese). Současně s paragrafovaným zněním má vznikat důvodová zpráva, která vysvětluje obsah jednotlivých ustanovení. Paragrafované znění znovu projednává legislativní rada.

3. Projednávání – v poslanecké sněmovně.

   1. První čtení: Návrh se hodnotí jako celek, nekoná se podrobná průprava a hlasuje se o tom, jestli má smysl se tím zabývat. Zákonem se pak zabývá výbor a zpravodaj výboru řekne své stanovisko.

   2. Druhé čtení: Každý poslanec má právo přidat pozměňovací návrh.

„Legislativní přílepek“ – přilepení naprosto nesouvisejícího předpisu, podle ústavního soudu se jedná o vadu procesu právotvorby. Dostane-li se k ÚS, ten ho ruší.

1. Třetí čtení

1. Projednávání – v senátu:

   1. Senát se tím nezabývá

   2. Senát schválí

   3. Senát zamítne PSP ČR může přehlasovat

   4. Senát zamítne s pozměňovacím návrhem PSP ČR může přijmout, nebo nepřijmout.

2. Fáze podepisování – nejdůležitější je podpis prezidenta – právo veta – prezident provádí tak, že oznámí PSP ČR, že zákon nepodepsal. Pokud pouze zákon nepodepíše, ale nevrátí, předpis se považuje za platný, jedná se pouze o vyjádření prezidentova nesouhlasu. Prezident nemůže vetovat např. státní rozpočet nebo mezinárodní smlouvu.

Tímto skončila fáze projednávání a schvalování a vznikl NEZMĚNITELNÝ PRÁVNÍ AKT. Změnit jej lze pouze zvláštním právním předpisem – NOVELIZACÍ. Dále následuje PUBLIKACE (promulgace – pozor na odlišný význam s římským právem) neboli vyhlášení. Okamžikem vyhlášení je předpis PLATNÝ. Předpisy s celostátní působností (zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, vyhlášky ústředních orgánů) – Sbírka zákonů. Kraje – Věstník právních předpisů kraje + internet. Obecní právní předpisy – obecní úřední deska + internet. Právní předpisy EU – Úřední věstník EU. V současnosti vzniká, ale zatím neexistuje projekt E-sbírka.