Kompletní shrnutí

Účinnost právního aktu – norma je způsobilá vyvolávat účinky sledované právotvůrcem

Legisvakanční doba – doba mezi platností a účinností právní normy, obvykle bývá 15-ti denní, ale někdy může být nulová (tzn. platnost a účinnost splývá)

Lex specialis

Nepravá retroaktivita

Vyhlášením se stává zákon:

1. schválený

2. účinný

3. je zapsaný v právním řádu

Vyhlášením se zákon stává

1. schválený

2. účinný

3. nezměnitelný,

Legisvakanční lhůta

1. doba mezi platnosti a účinností

2. začíná promulgaci

Dočasná norma je

1. obsahuje údaje o tom, kdy končí

2. je retroaktivní

3. může být zrušena ústavním soudem

1. Vybrané příklady ze Sbírky příkladů z teorie práva (str. 117-132)

IV.4.A.8, IV.4.A.9, IV.4.A.12

Tvorba práva

Výpisky – Harvánek (str. 221-233) + přednáška – Polčák

Tři pohledy na vznik práva a tvorbu právních norem:

1. přirozenoprávní a historickoprávní koncepce: Snaží se ospravedlnit právní řád a jeho důsledek – státní moc – odvoláním se na Boha, přírodu, lidskou přirozenost nebo jinou transcendentální autoritu (škola přirozeného práva) či na přesvědčení národa (historickoprávní škola).

2. pozitivisticko-právní náhled: Je vázáno na normotvůrce, určitého postupu při přijímání právních norem. Pozitivní právo musí být stanovené. Je měnitelné.

3. samovolná tvorba práva: Právo stanovené např. obyčejem.

Normotvorba – tvorba norem všech těchto tří systémů norem.

Právotvorba – užší pojem, je to tvorba norem POUZE právních. Právo = normativní vůle státu. Právo neomezujeme pouze na zákony.

Zákonodárství (legislativa): Tvorba pramenů práva nejvyšší a vyšší právní síly (nepatří do toho tvorba podzákonných předpisů. Když si obec tvoří vyhlášku, je to normotvorba, je to právotvorba, ale není to zákonodárství).

Formální náležitosti legislativního procesu:

1. Legislativní pravomoc – způsobilost státních orgánů vydávat NPA.

   1. nepodmíněná u orgánů, které mohou kdykoliv vydat právní normu (parlament, vláda – mají generální zmocnění k vydávání předpisů)

   2. podmíněná u orgánů, jejichž legislativní činnost je vázána na existenci určité podmínky (např. ministerstvo může vydat předpis jen na základě zmocnění).

V ČR jsou následující orgány s legislativní pravomocí:

• Parlament ČR

• Vláda ČR

• Ministerstva a jiné správní orgány

• Orgány územní samosprávy

1. Legislativní působnost (kompetence) – vymezení okruhu společenských vztahů, v nichž je státní orgán způsobilý k úpravě společenského vztahu normou práva.

1. omezená, v případě, že je rozsah upravovaných vztahů zákonem omezen (např. zastupitelstva obcí mohou podle ústavy v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky).

2. neomezená v případech, kdy může státní orgán upravovat právními normami všechny společenské vztahy (obec, ministerstva)