VYPRACOVANÉ OTÁZKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- nedisponující zákonodárnou iniciativou – disponují faktickým, věcným, odborným potenciálem (jsou to ústřední orgány, které řídí podřízené státní orgány)
- poradní – subjekty s poradním charakterem
b) projednávající a schvalující návrh
- struktura orgánu: záleží, zda je Parlament tvořen jednou, nebo dvěma komorami → ovlivňuje délku projednání a také konečný výsledek (jednokomorový → proces je jednodušší)
- proces (čtení a hlasování): řeší se, zda se bude vůbec návrhem zabývat (1. čtení), rozebírání návrhu (2. čtení) – vliv lobbistické instituce, které mohou ovlivnit proces, definitivní ladění úpravy návrhu (3. čtení)
- konečné hlasování /stále hovoříme o návrhu (!) zákona, ne i zákonu/
c) vyhlašující
- hlava státu – podepisuje (v některých státech není nutné)
- publikační – normotvorná funkce – návrh zákona musí být publikován v nějakém promulgačním orgánu
přijetí
schválení návrhu (i když byl přijat, je to stále návrh)
v ústavách požadována určitá většina (v případě ústavního zákona kvalifikovaná)
až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon
u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy)
významnou roli hraje hlava státu, disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)
pozitivní zákonodárství: určitý pramen práva osahuje právní normu, která vytváří, upravuje nebo ruší společenský vztah
negativní zákonodárství: spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na úroveň postavené (může právní normu jen zrušit, ne přijmout)
institut delegovaného zákonodárství: určitá činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí právní normy je svěřena vládě; tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN); tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě
- vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústavních zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství
26. Státní správa jako jeden z hlavních druhů činnosti moderního státu
Správa
= trvale organizovaná instituce – instituce musí být zřizovány na základě ústavy nebo zákona
stálá činnost – instituce musí činnost vyvíjet stále
plní funkci regulace => udržování systému v zadaných parametrech
→ převažuje-li regulace dovnitř – soukromé instituce
→ převažuje-li regulace navenek – veřejné instituce
Veřejná správa
-jako hovoříme o veřejné moci, která se skládá z moci státní a z moci samosprávní => když hovoříme o veřejné správě, musíme ji dělit na státní správu a samosprávu
státní správa
druh státní činnosti, spočívající v organizování a zajišťování úkolů a cílů stanovených v rozhodnutích zákonodárného orgánu nebo ve formách jim postavených na roveň