Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




VYPRACOVANÉ OTÁZKY

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (247.69 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

- nedisponující zákonodárnou iniciativou – disponují faktickým, věcným, odborným potenciálem (jsou to ústřední orgány, které řídí podřízené státní orgány)

- poradní – subjekty s poradním charakterem

b) projednávající a schvalující návrh

- struktura orgánu: záleží, zda je Parlament tvořen jednou, nebo dvěma komorami → ovlivňuje délku projednání a také konečný výsledek (jednokomorový → proces je jednodušší)

- proces (čtení a hlasování): řeší se, zda se bude vůbec návrhem zabývat (1. čtení), rozebírání návrhu (2. čtení) – vliv lobbistické instituce, které mohou ovlivnit proces, definitivní ladění úpravy návrhu (3. čtení)

- konečné hlasování /stále hovoříme o návrhu (!) zákona, ne i zákonu/

c) vyhlašující

- hlava státu – podepisuje (v některých státech není nutné)

- publikační – normotvorná funkce – návrh zákona musí být publikován v nějakém promulgačním orgánu

přijetí

  • schválení návrhu (i když byl přijat, je to stále návrh)

  • v ústavách požadována určitá většina (v případě ústavního zákona kvalifikovaná)

  • až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon

  • u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy)

  • významnou roli hraje hlava státu, disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)

  • pozitivní zákonodárství: určitý pramen práva osahuje právní normu, která vytváří, upravuje nebo ruší společenský vztah

  • negativní zákonodárství: spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na úroveň postavené (může právní normu jen zrušit, ne přijmout)

  • institut delegovaného zákonodárství: určitá činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí právní normy je svěřena vládě; tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN); tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě

- vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústavních zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství

26. Státní správa jako jeden z hlavních druhů činnosti moderního státu

Správa

= trvale organizovaná instituce – instituce musí být zřizovány na základě ústavy nebo zákona

  • stálá činnost – instituce musí činnost vyvíjet stále

  • plní funkci regulace => udržování systému v zadaných parametrech

→ převažuje-li regulace dovnitř – soukromé instituce

→ převažuje-li regulace navenek – veřejné instituce

Veřejná správa

-jako hovoříme o veřejné moci, která se skládá z moci státní a z moci samosprávní => když hovoříme o veřejné správě, musíme ji dělit na státní správu a samosprávu

státní správa

druh státní činnosti, spočívající v organizování a zajišťování úkolů a cílů stanovených v rozhodnutích zákonodárného orgánu nebo ve formách jim postavených na roveň

Témata, do kterých materiál patří