4.-5._Prvni_republika_O_handout

Pro upevnění vnitřní stability státu byl vydán zákon proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních (309/1921 Sb z. a n.), který měl chránit shromažďovací a osobní svobodu občanů. Nejvýznamnějším trestněprávním předpisem z dob první republiky byl zákon na ochranu republiky (50/1923 Sb. z. a n.), vydaný po atentátu na ministra financí Aloise Rašína. Zaplňoval mezeru v právním řádu, který zatím postrádal ustanovení o ochraně čsl. státu a jeho ústavních představitelů. (rakouský právní řád neznal republiku, nemohl ji tedy chránit). Zákon byl rozdělen na čtyři hlavy – Úklady o republiku, Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele, Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její a Závěrečná ustanovení. K projednávání zločinů podle tohoto zákona byl zřízen Státní soud. Zákon o zřízení nucených pracovních kolonií (102/1929 Sb. z. a n) z roku 1929 umožňoval internaci osob, jíž se „zločiny staly pramenem obživy“, a to na jeden až pět let.

• Občanské právo a rodinné právo

Byla snaha o novou kodifikaci (odstranění přejatého právního dualismu). Nejprve se jednalo o překlad ABGB. Práce na nové kodifikaci se svěřila pěti subkomitérům a v roce 1932 vyšel návrh, jehož základem byl ABGB, ale další přípravy byly zrušeny v roce 1938 Mnichovským diktárem.

Manželská novela (1919) umožnila rozluku i pro katolická manželství; stanovení předpokladu přivolení ke sňatku – uskutečnění vyhlášek – oznámení, že dané osoby chtějí vstoupit do manželství a aby každý, kdo zná překážku tohoto manželství, jí oznámil. Byl zde stanoven výčet důvodů pro žádost o manželskou rozluku. Byly také stanoveny podmínky osvojení zákonem č. 56/1928 Sb16.

• Socializační snahy

Z let 1888: zákon o všeobecném nemocenském pojištění a o úrazovém pojištění. 1907: zákon o penzijním pojištění soukromých zaměstnanců. Vznik ministerstva sociální péče – po vzniku ČSR. Po konci války: podpora v nezaměstnanosti; nemocenské pojištění, zákon o organizování péče o válečné poškozence. Zrušení čeledních a pracovních knížek

• Měna a peněžní hospodářství

Zásadním problémem byla inflace a společná měna s Rakouskem. Proto byla nezbytná měnová reforma, kterou připravil a realizoval Alois Rašín, tehdejší ministr financí. Zákonem č. 84/1919 Sb. byl ministr zmocněn, aby provedl okolkování bankovek a soupis jmění za účelem uložení majetkové dávky. K tomu bylo vydáno nařízení ministra č. 89/1919 Sb. o okolkování bankovek. Od 26. 2. do 9. 3. 1919 došlo k uzavření hranic a k vydání zákazu bankám přijímat vklady. Samostatnost české měny pak byla upravena zákonem č. 187/1919 Sb. Zákon určil, že měnovou jednotkou je koruna. Bylo také zřízeno samostatné celní území. Od roku 1926 fungovala poté Národní banka Československá v Praze.