4.-5._Prvni_republika_O_handout

• Myšlenka tzv. Čechoslovakismu

Koncepce, která vycházela z představy o existenci jednotného československého národa. Byla mezi koncepcemi3 zdaleka nejúspěšnější. Za hlavní představitele jsou považováni tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš a Vavro Šrobár.

• Vznik republiky

Přípravy na převzetí moci neprobíhaly tak intenzivně jak by se očekávalo. Od duba 1918 byl připravován politický a hospodářský program, který měl být v Československu realizován. Práce byla ukončena v září a přinesla návrhy dvou zákonů. Hospodářský zákon podle J. Preisse a zákon o prozatímní vládě říše české od F. Pantůčka. Tyto normy byly později shledány za nedostatečné. Československá republika byla vyhlášena 28. října 1918. Představitelé Národního výboru nabádali k zachování klidu a pořádku a zdůraznili, že provedou všechna nezbytná opatření. Večer téhož dne NV zasedal, výsledkem bylo přijetí prvního zákona státu – tzv. recepční normy – jejíž text vypracoval Alois Rašín v noci předcházejícího dne. Později byl ve Sbírce zákonů a nařízení publikován pod číslem 11/1918.

• Recepční norma

Rašín narychlo připravil text prvního zákona státu, s nímž se česká veřejnost měla možnost seznámit příštího dne z denního tisku a plakátů. Recepční norma nestanovila formu státního zřízení, to učinila až Prozatímní ústava. Recepční zákon přejímal rakouský a uherský právní řád a jejich veřejnou správu4. Rašín později řekl, že úkolem recepční normy bylo zamezení bezprávnému stavu, aby se 29. října mohlo pokračovat, jakoby revoluce vůbec nebylo.

• Národní výbor

Kromě již existujícího Národního výboru v Praze docházelo koncem října a počátkem listopadu k rozšiřování sítě národních výborů v okresech a obcích. Podle pokynu pražského NV z 31. října měly všechny okresní národní výbory vykonávat pravomoc na území zastupitelského nebo soudního okresu, což bylo ve většině případů také realizováno.

Národní výbory plnily od okamžiku vzniku čsl. státu funkci mocenského a správního aparátu. Zabezpečovaly rozmanité úkoly v oblasti hospodářské, sociální či bezpečnostní. Začátkem prosince 1918 však byla většina z nich zrušena.

• Prozatímní ústava

Prozatímní ústava byla pod číslem 37/1918 Sb. z. a n. přijata 13. 11. 1918. Skládala se ze čtyř oddílů a celkem 21 paragrafů. Zakotvena v ní již byla dělba moci. Nejvyššími orgány se dle ní staly Národní shromáždění, prezident republiky (takže již určila formu státního zřízení) a vláda. Den po vyhlášení prozatímní ústavy, tj. 14. 11. 1918, se Národní shromáždění sešlo a zvolilo T. G. Masaryka prezidentem. Zvolena byla také první regulérní vláda s Karlem Kramářem v čele.

• 
  Vznik republiky a čeští Němci