Politologie_vypracované_otázky

Volby v roce 2006 neznamenaly posun ve vývoji systému. Počet parlamentních stran zůstal zachován. US-DEU (Unie svobody – demokratická unie) se do PS nedostala, ale uspěl jiný subjekt – Strana zelených. Rok 2010 také zásadní změny nepřinesl. Strana zelených a KDU-ČSL nepřekonávají uzavírací klauzuli, 2 nové politické subjekty se však zároveň stávají parlamentními a vládními stranami – TOP 09 a

VV. Volby v roce 2013 přinášejí větší změny. Mj. se zvýšil počet zastoupených politických stran na 7, výrazně vstoupila do politické soutěţe nová hnutí, oslabily tradiční politické strany. Do jaké míry je to však náznak změn systému stran, mohou však ukázat aţ další volby.

Aktuální otázky vývoje politického systému v ČR Poslanecká sněmovna PČR:

• předseda: Vondráček, místopředsedové: Hamáček, Filip, Fiala, Okamura, Pikal

• poslanecké kluby: ANO, ODS, Piráti, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN

Senát PČR:

• předseda: Štěch, místopředsedové: Horská, Bárek, Kubers, Šesták

• senátorské kluby: senátorský klub ČSSD, senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, klub Starostové a nezávislí, senátorská klub ODS, senátorská klub ANO, senátoři nezařazení do klubu

Vláda ČR:

• premiér: Babiš, místopředsedové: Brabec, Stropnický

• ministři – zahraničních věcí – Stropnický

  • životního prostředí – Brabec

  • financí – Schillerová

  • vnitra – Metnar

  • zdravotnictví – Vojtěch

  • práce a sociálních věcí – Němcová

  • průmyslu – Hüner

  • spravedlnosti – Pelikán

  • školství, mládeže a tělovýchovy – Plaga

  • obrany – Šlechtová

  • dopravy – Ťok

  • pro místní rozvoj – Dostálová

  • zemědělství – Milek

  • kultury – Šmíd

Prezident:

• Zeman – 2. funkční období

Pojem politické kultury. Typy politické kultury

Pojem politické kultury usiluje o postiţení subjektivního rozměru politiky. Podle jedné

z nejrozšířenějších definic, kterou vytvořili američtí politologové Almond a Verba je politická kultura souborem individuálních politických přístupů a orientací subjektů daného systému. Obsahově ji představují 3 sloţky:

1. poznávací

2. afektivní (citová)

3. hodnotící

Zatímco poznávací orientace je souborem poznatků o politickém systému a jeho fungování, afektivní orientace je projevem emocí ve vztahu k politickým institucím, politickým cílům, popř. řešeným problémům. Hodnotící orientace pak představuje názory vycházející z axiologických přístupů.

Typy politické kultury:

Almond a Verba zároveň na základě vstupů a výstupů politického systému dospěli ke klasifikaci typů politické kultury na politickou kulturu:

1. parochiální

2. poddanskou

3. participační

Parochiální je charakteristická pro společnosti nacházející se na nízkém stupni sociálně politického vývoje, v nichţ se politický systém teprve konstituuje. Setkáváme se v ní proto s minimálními vstupy i výstupy. Politická kultura poddanská se vyznačuje pasivním vztahem občanů. Občané se podrobují mocenským institucím a akceptují svoji submisivní roli v politickém systému. Participační politická kultura se vyznačuje aktivitou občanů, znamenající jejich účast jak na vstupech, tak i výstupech politického systému.