Politologie_vypracované_otázky

Pro společnost od 19. století dodnes se někdy uplatňuje název masová společnost charakteristická centralizací byrokratického státu a odcizováním člověka od jeho prvotních sociálních skupin (širší rodina, obec). Naopak vzrůstá snaha najít si oporu identifikací s velkými sociálními skupinami (rasa, národ – vznik moderního nacionalismu), ztrácí se ovšem pocit zodpovědnosti jedince za činnost velkých formálních organizací, jímţ je členem. V masové společnosti jsou někdy pociťovány demokratické mechanismy, jako umoţňující, aby většina nepovolaných měla navrch oproti menšině odborníků. Přesto je v moderní masové společnosti preferována víra v rozum a neustálý vývoj k lepšímu. Značná část lidí se neustále vzrůstající sloţitostí byrokratického státu, coţ je pro normálního jedince nepřehledná spletenost institucí.

Komunikace se v moderní společnosti opírá o masové sdělovací prostředky, jejichţ vlastníci jsou povaţování za příslušníky společenské i mocenské elity. Utváří se nová vrstva odborníků, kteří se profesně masovou komunikací zabývají a snaţí se cíleně ovlivnit nálady ve společnosti (reklama, politické kampaně). Zatímco v tradiční společnosti se komunikace odehrávala převáţně ústním přímým stykem, v masové komunikaci profesionální komunikátoři přenášejí zprávy pomocí neosobních médií. Přičemţ komunikátorem není jedinec, ale specializovaná organizace s vysokou dělbou práce a nákladným technickým vybavením.

Prvním masmédiem byl tisk, postupně se přidalo rádio a dnes má prim v důleţitosti TV a internet. I kdyţ tisk byl v Evropě znám jiţ od 15. století, skutečný masový charakter nabyl aţ v 19. století.

Předpokladem bylo zlacinění tisku formou tovární výroby, aby byl přístupný širokému spektru obyvatelstva, rozšíření gramotnosti ve společnosti, k čemuţ u nás došlo především vlivem školských reforem Marie Terezie, a dále z hlediska distribuce nahromadění potencionálních čtenářů ve městech (urbanizace).

Vlastnictví masmédií se stalo předmětem zájmu velkoprůmyslu (snaha těţit z inzerce a reklamy) i státu (především v totalitních státech a zvláště ve vztahu k vlastnictví či kontrole rozhlasového a televizního vysílání). Rovněţ faktor vzrůstu volného času vede k růstu významu masových sdělovacích prostředků a především TV. Dalším výrazným prvkem vzniku masové komunikace byl vynález telegrafu a telefonu, neboť tak se stala zpráva rychlejší neţ posel. Do té doby bylo aţ na výjimky (tamtamy, kouřové signály) šíření zpráv vázáno na jediného nosiče a tím byl člověk s omezenou teritoriální rychlostí přenosu informace. Dnes je svět spojen navzájem a jev odehrávající se na jedné polokouli můţe být v přímém přenosu přenášen kamkoliv. Z tohoto důvodu se někdy pouţívá pro současný svět označení globální vesnice. Pod vlivem významu TV a zábavního průmyslu se charakter politické kampaně často mění na tzv. politickou show.