Politologie_vypracované_otázky

Nastolování témat (agenda setting) je proto také předmětem zkoumání mediální teorie, která dospěla k závěru, ţe v procesu nastolování agendy lze určit 3 hlavní oblasti: agendu mediální, veřejnou a politickou. Výzkumy agenda setting se proto zabývaly vztahy mezi těmito agendami, popř. zkoumaly, které

z těchto agend nejvíc ovlivňuje ostatní. Američtí mediální teoretikové Shaw a McCombs, kteří se jako jedni z prvních začali problematice nastolování témat systematicky věnovat, dospěli k závěru, ţe pro politickou arénu (všechna témata a osoby, ke kterým se pojí naše znalost a určitý názor) snad více neţ pro jiné aspekty našeho domácího prostředí platí, ţe je realitou z druhé ruky. Zvláště v oblasti domácí politiky máme málo osobního či přímého kontaktu. Ve většině případů známe jen ty aspekty politiky, které jsou povaţovány za zaznamenáníhodné pro přenos prostřednictvím masových médií.

Mediální teorie v souvislosti s nastolováním agendy ještě upozorňuje za rámování (framing) a vypíchnutí (priming) jako tzv. druhou úroveň nastolování agendy. Rámování představuje výběr určitých atributů, které jsou zdůrazněny a vypíchnutí spočívá ve zdůraznění určitých podrobností k události či zdůraznění vlastností aktéra.

Moţné vztahy mezi veřejnou a mediální agendou prezentoval český tým zpracovávající projekt

„Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry“ v následující pracovní typologii:

1. mediální pastýř (veřejná agenda je ovlivněna agendou mediální, opačný vztah neplatí)

2. dialog (současně se ovlivňují obě agendy navzájem, veřejné mínění reaguje na počet mediálních výstupů, a ten je zase ovlivněn předchozí podobou veřejného mínění)

3. intaktní (ani mediální ani veřejná agenda neovlivňuje svůj protějšek)

4. vox populi(veřejná agenda ovlivňuje mediální)

Jako další významný faktor, který má vliv na zpravodajství mediální teorie, uvádí ekonomické vlivy, které jsou evidentní především u soukromých (komerčních) médií. Mediální teoretik McManus rozlišuje 7 základních ekonomických vztahů, které zpravodajství ovlivňují. Jedná se o vztahy mezi:

1. investory a mateřskou společností. Investoři očekávají finanční zisk. Protoţe zprávy vytvářejí obraz reality, mohou očekávat také vliv nebo prestiţ.

2. mateřskou společností a médiem. Mateřská společnost rozděluje finanční prostředky, ustavuje politiku média a vybírá nejvyšší vedení společnosti. Můţe rovněţ odvádět zisky média a přelévat je do méně úspěšných společností skupiny, nebo mohou slouţit k hrazení dluhů z fúzí či expanze.

3. médiem a zpravodajskou redakcí. Vedení média kromě najímání šéfredaktora stanovuje rozpočet, cílovou skupinu a obecnější zpravodajskou politiku.

4. zpravodajskými zdroji a zpravodajskou redakcí. Z perspektivy směny spolupracují informační zdroje