Politologie_vypracované_otázky

Výzkumy Millse bylo prokázáno to, ţe si člověk vybírá takové noviny, které odpovídají jeho názorové orientaci, takţe úkolem masových sdělovacích prostředků z hlediska politologie není ani tak vytváření nebo změna politického postoje, ale spíše jeho utvrzování.

Americká politologie formulovala ve vztahu ke sdělovacím prostředkům teorii dvoustupňové komunikace a názorových vůdců, která překonala dosavadní teorii publika jako atomizované masy pasivních příjemců. K teorii názorových vůdců přispěly výzkumy Lazarsfelda, Berelsona, Guadera, Mertona a Katze. Na základě panelových výzkumů bylo zjištění, ţe masmédia neovlivňují většinu jedinců přímo, ale prostřednictvím názorových vůdců. To jsou lidé zajímající se o různé oblasti ţivota, a proto jsou častěji ve styku se sdělovacími prostředky a to nejen s běţnými (deníky), ale i náročnějšími (populárně naučná

periodika). Sdělovací prostředky působí na ně a oni tyto informace zprostředkují svému okolí, které o jejich zájmu ví a pouţívají pro různé oblasti neformální autority (zahraniční politika, ekologie apod.) Merton rozlišil 2 hlavní skupiny názorových vůdců lokální (zajímají se o místní záleţitosti, starousedlíci) a kosmopolitní (zajímají se o problémy širšího světa). Toto ovlivňování se děje v neformálním styku (pracoviště, hospoda) a je velmi účinné na základě přímých mezilidských vztahů. Kaţdá společenská vrstva má své názorové vůdce a je rozličnost názorových vůdců pro různé oblasti ţivota společnosti. Současnost přináší velké mnoţství informací, s nimiţ si jedinec nedovede poradit, je jimi zahlcen. I zde pomáhají názoroví vůdci, kteří informace zpracují, zjednoduší, protichůdné informace vyloučí a posluchači podají zjednodušené, vnitřně nekonfliktní vysvětlení určitého jevu. Samozřejmě tu dochází k ovlivňování informací z hlediska hodnot a představ názorového vůdce, proto je jedním z cílů politické kampaně získat názorové vůdce. Názoroví vůdci jsou odlišní i podle společenských vrstev. Samozřejmě teorie dvoustupňové komunikace není absolutní, přímo k příjemcům se dostávají informace velmi velké (vyhlášení mobilizace) anebo naopak malé důleţitosti, názoroví vůdci vystupují především v oblasti zpráv střední důleţitosti.

!!! Klasifikace masových médií viz otázku 36.!!!

1. Informační funkce médií.Gatekeeping,agenda setting

Viz otázku 32.

Objektivita, vyváţenost a nestrannost zpravodajství

Nejvíce zdůrazňovanými poţadavky na zpravodajství jsou objektivita, vyváţenost a nestrannost. Objektivita má podle Westerstahla a kol. 2 základní sloţky, faktičnost a nestrannost. Faktičnost se skládá z kritérií pravdivosti a relevance. Zatímco kritéria pravdivosti postihují faktickou, věcnou správnost výpovědi, její přesnost a také úplnost, kritéria relevance vycházejí z normativních očekávání vztahujících se ke zpravodajství, z poţadavků a potřeb publika a ukazatelů reálného světa, tj. zda ve zprávě jsou obsaţeny opravdu všechny informace a všichni aktéři, kteří jsou pro událost relevantní, zda nic podstatného nechybní, nebo zda není opomenut nějaký relevantní aktér události.