Politologie_vypracované_otázky

Jak jiţ bylo výše uvedeno, duální systém spočívá v koexistenci veřejnoprávních a soukromých provozovatelů rozhlasového a TV vysílání. Veřejnoprávní vysílatelé jsou zřizování na základě zákona, základním zdrojem jejich financování jsou tzv. koncesionářské poplatky a mají za úkol naplňovat tzv. veřejnou sluţbu.

Soukromí (komerční) provozovatelé vysílání působí na základě licence udělené Radou pro rozhlasové a TV vysílání. Hlavním zdrojem příjmů těchto provozovatelů je obchodní činnost (reklama).

Zákon o provozování rozhlasového a TV vysílání (tzv. vysílací zákon) ukládá všem vysílatelům řadu povinností, které se týkají obsahu vysílání. Provozovatel vysílání má na jedné straně právo vysílat svobodně a nezávisle, na druhé straně má poskytovat objektivní a vyváţené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

Provozovatel vysílání je povinen dále zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváţenosti a zejména nebyla v celku vysílacího programu jednostranně zvýhodňována ţádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském ţivotě.

Činnost médií veřejné sluţby je upravována ještě i formou tzv. samoregulace. ČT a ČRo jsou vázáni při vysílání Kodexem ČT a Kodexem ČRo.

Kodex ČT přijatý v r. 2003, podle Preambule stanovuje zásady naplňování veřejné sluţby v oblasti TV vysílání závazné pro ČT a její pracovníky.

V článku 5 – Péče o informace ve zpravodajství a aktuální publicistice – mj. uvádí:

• zařazení a pořadí informací ve zpravodajské agendě se řídí vahou předpokládaných dopadů na ţivot obyvatel ČR

• ve zpravodajství a aktuální publicistice ČT dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti

• ČT striktně rozlišuje mezi zprávou a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí skutkové tvrzení informující o určitém ději nebo stavu, Zpráva také zpravidla obsahuje informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Oproti zprávě vyjadřuje hodnotící soud názory, postoje nebo pocity. ČT musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněţ není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.

• redaktoři ČT si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níţ informují názor

Článek 6 – Diskuzní pořady a pluralita – dále dodává, ţe ČT vytváří prostor pro pořady představující diskuzní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujícím se k důleţitým otázkám veřejného zájmu. Dramaturgie diskuzních pořadů musí brát na zřetel zkušenost, ţe na kaţdý problém mohou lidé nahlíţet z různých úhlů a ţe vývoji společnosti je vlastní názorový střet ČT dbá, aby hlavní názorové proudy dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Pokud to není moţné zajistit, musí roli kvalifikovaného oponenta zajistit moderátor nebo jím pozvaný host, především uváděním protikladných, v diskuzi nezastoupených argumentů. A k vysílání diskuzí politiků zdůrazňuje, ţe je třeba zajistit, aby poměr mezi diskuzními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibliţně vyrovnaný. Zároveň čl. 6 poţaduje, aby ČT vytvářela podmínky pro přiměřenou účast mimoparlamentních stran a hnutí v těchto diskuzích.